"Travič z Rugeley"

(Velká Británie)

William Palmer se narodil 6. srpna 1824 v Rugeley v hrabství Staffordshire. Byl známý svým zhýralým způsobem života. Obklopoval se spoustou žen a holdoval kartám a koňským dostihům. Svá lékařská studia musel několikrát přerušit kvůli různým obviněním z krádeží menších finančních obnosů. Po vystudování pracoval ve staffordské nemocnici. Během jednoho bujarého večírku byl obviněn, že se pokusil otrávit svého přítele během závodů v pití. Kvůli nedostatku důkazů byl všech obvinění zbaven. Jeho divoký styl života mu ale začal působit nemalé finanční problémy a Palmer často dlužil, kam se podíval. Vrátil se proto do rodného Rugeley, kde začal provozovat lékařskou praxi a v roce 1847 se zde také oženil s Ann Thorntonovou. Mezi roky 1848 a 1850 se jim narodilo jejich první dítě, syn jménem William Brookes Palmer.

Přibližně v této době přijíždí na návštěvu Palmerova tchýně, Ann Mary Thorntonová (50 let). Během návštěvy se nečekaně zhorší její zdravotní stav a 18. ledna 1849 stejně náhle umírá. 10. května 1850 umírá Leonard Bladen (49 let), který u Palmerových bydlel v podnájmu. Během 4 let se manželům narodí 4 děti. Všechny ale umírají ještě v kojeneckém věku. 6. ledna 1851 je to dcera Elizabeth (2,5 měsíce). 6. ledna 1852 následuje syn Henry (asi měsíc starý) a 19. prosince 1852 další syn Frank (zemřel jen 7 hodin po narození). Jako poslední umírá 27. ledna 1854 syn John (zemřel 3 nebo 4 dny po narození). 27. října 1852 navíc umírá během návštěvy i Palmerův strýc Joseph Bentley (62 let).

V roce 1854 si Palmer začne milostný románek s jejich služebnou Elizou Tharmeovou, která mu o rok později porodí nemanželského syna Alfreda. 29. září 1854 znenadání umírá i Palmerova manželka Ann (27 let). Její smrt nevyvolá žádné velké pozdvižení, protože tou dobou v Británii řádí epidemie cholery. Palmer si však po smrti své manželky vybírá 13 000 liber z její životní pojistky. Těsné poté přemluví svého bratra Waltera, aby podobnou pojistku uzavřel také. Jakmile se k tomu nechá přimluvit, 16. srpna 1855 Walter umírá. Z této smrti však nakonec Palmer nic nevytěží, protože Walter zemřel příliš brzo po uzavření pojistky a pojišťovna odmítne peníze vyplatit. V tu dobu je Palmer až po uši v dluzích a navíc ho začala vydírat jedna z jeho bývalých milenek.

V listopadu 1855 se Palmer pokusí své finanční problémy vyřešit tím, že si vsadí na dostihy v Shrewsbury. Doprovází ho jeho přítel John Parsons Cook. Mezi 13. a 15. listopadem oba vsadí značné peníze, ovšem s rozdílnými výsledky. Zatímco Cook vydělá velké peníze sázkou na koně jménem "Polárka", Palmer svou sázku ztrácí. Na oslavu Cookova vítězství pak propijí celou noc. Už druhý den Cook pociťuje nevolnost, ale připisuje to přemíře pití z předešlého večera. 15. listopadu se oba vracejí do Rugeley. Cook si pronajímá pokoj v Talbot Arms. Už 17. listopadu však náhle onemocní a s ním i Palmerův nevlastní syn Alfred. Ten umírá ještě téhož dne ve věku necelých 5 měsíců. 18. listopadu kuchařka chutná polévku, kterou připravovala pro Cooka a náhle onemocní také. O den později zavítá Palmer do Londýna, aby Cookovým jménem vybral jeho peníze vyhrané na dostizích. 21. listopadu 1855 asi v 01:00 Cook umírá.

23. listopadu 1855 dorazil do Rugeley pan Stevens, Cookův nevlastní otec. Ten si vynutí provedení pitvy. Výsledky pitvy jsou celkem pozoruhodné. Lékaři totiž v Cookově těle nenašli stopy po jedu, přesto jako příčinu smrti určili otravu. Ještě během pitvy se Palmer snažil uplatit lékaře, aby do zprávy uvedli přirozenou příčinu smrti. Policistům se navíc podařilo zjistit, že těsně před Cookovou smrtí Palmer nakoupil strychnin.

Palmer byl okamžitě zatčen a byla nařízena exhumace a pitva Ann Palmerové a Waltera Palmera. V jejich tělech se však nepodařily zjistit stopy po požití jedu a tak byl Palmer obviněn jen z vraždy Johna Cooka. Celý proces se setkal s obrovským zájmem veřejnosti. Třebaže důkazy proti Palmerovi byly vcelku chatrné, byl nakonec odsouzen k trestu smrti. William Palmer byl oběšen 14. června 1856. Jeho popravě přihlížel dav asi 30 000 lidí. Během cesty k šibenici Palmer několikrát zavtipkoval. Když se například přiblížil k propadlu pod šibenicí, zeptal se svého kata: "Jste si jistý, že je to bezpečné?" Ředitel věznice se ho těsně před exekuci zeptal, jestli se alespoň teď nechce přiznat k vraždě Johna Cooka. Palmer odpověděl:

"Já ho nezabil."

"A kdo ho tedy zabil?", zeptal se ředitel.

"Slyšel jste soudce, zabil ho strychnin."

Podle některých historiků je Palmerova vina více než nejistá kvůli chabým důkazům a někteří uvádějí, že byl soudce proti němu silně předpojatý. Na druhou stranu je docela dobře možné, že Palmer měl na svědomí minimálně 11 lidských životů.

Zdroje: wikipedia.org, murderpedia.org