(USA)

8. dubna 1992 byla v Indianapolisu zastřelena manažerka obchodu s obuví jménem Robin Fuldauerová (26 let). K vraždě došlo mezi 13:30 a 14:00.

O pouhé tři dny později byly v obchodě se svatebním oblečením ve Wichitě (stát Kansas) zastřeleny další dvě ženy. Oběťmi se staly prodavačka Patricia Smithová (23 let) a majitelka obchodu Patricia Magersová (32 let).  K vraždě došlo po 18:00, kdy měl obchod po zavírací době. Obě ženy však zůstaly v práci déle, protože čekaly na zákazníka, který si měl vyzvednout objednané zboží. S největší pravděpodobností si vraha spletly s tímto zákazníkem a samy jej vpustily do obchodu. Když o několik minut později dorazil skutečný zákazník, viděl z obchodu odcházet jakéhosi muže. Nevěnoval mu přílišnou pozornost, protože jej považoval za jiného zákazníka, který si přišel vyzvednout zboží po zavírací době. Jeho podezření vzrostlo poté, co zjistil, že dveře do obchodu zůstaly odemčené. Když pak vstoupil dovnitř, uviděl ležet na zemi dvě ženská těla. Ihned zavolal policii, které následně poskytl alespoň přibližný popis možného pachatele.

27. dubna 1992 byl zastřelen Michael McCown (40 let), který pracoval jako prodavač v obchodě s keramikou v Terre Haute (Indiana). Jednalo se o jedinou mužskou oběť "Vraha z I-70". Podle vyšetřovatelů je pravděpodobné, že jej vrah považoval za ženu, jelikož Michael měl dlouhé vlasy. Navíc byl zastřelen zezadu. I jméno obchodu "Sylviina keramika" mohlo vraha utvrdit v tom, že člověk, kterého zastřelil, byla majitelka obchodu.

Již 3. května 1992 došlo k další vraždě. Obětí se stala Nancy Kitzmillerová (24 let). Tato žena pracovala v obchodě s obuví na předměstí St. Louis. Její směna toho dne začala ve 12:00. O pouhých 90 minut později bylo její bezvládné tělo nalezeno zákazníky. Nancy ležela na podlaze obchodu s prostřelenou hlavou.

K poslední vraždě oficiálně připisované "Vrahovi z I-70" došlo 7. května 1992 v malém nákupním centru ve městě Raytown (Missouri). Krátce po 18:30 se z jednoho obchodu ozval výstřel. Jednalo se o obchod s dárkovým zbožím. Když prodavač ze sousedního obchodu vstoupil dovnitř, uviděl na zemi tělo majitelky obchodu jménem Sarah Blessingová (37 let). Nebylo nejmenších pochyb o tom, že žena byla mrtvá, protože měla prostřelenou hlavu. Několik lidí vidělo vstupovat do obchodu podezřele vypadajícího muže. Někteří z nich toho samého muže viděli utíkat pryč krátce poté, co zazněl výstřel. Prodavač z obchodu s potravinami uvedl, že muž se vyšplhal na nedaleký kopec a zmizel směrem k silnici I-70.

Policii neunikl fakt, že všechny vraždy si byly velmi podobné. Ke všem došlo v obchodech nacházejících se v nejtěsnější blízkosti silnice I-70. Všechny vraždy byly spáchány stejnou zbraní, a to poloautomatickou pistolí ráže .22. I oběti si byly podobné. Jednalo se o drobné ženy s dlouhými tmavými vlasy. Stejnou postavu a barvu vlasů měla i jediná mužská oběť. Ani jedna z obětí nebyla sexuálně napadena. Ve všech případech zmizel z pokladen menší finanční obnos, je však nepravděpodobné, že by peníze byly vrahovým primárním cílem. Pokud by tomu tak bylo, zcela jistě by se nezaměřil na malé obchůdky.

V letech 1993 a 1994 došlo k podobným útokům ve státě Texas. 25. září 1993 byla zastřelena Mary Ann Glasscocková (51 let), která pracovala v malém starožitnictví ve Fort Worthu. 1. listopadu téhož roku pak byla zastřelena Amy Vessová (22 let), prodavačka v obchodě s oblečením v Arlingtonu.

15. ledna 1994 došlo k definitivně poslednímu podobnému útoku. Tentokrát se však oběti podařilo přežít. Vicky Webbová (35 let) pracovala v obchodě s dárkovým zbožím. Později popsala, že s útočníkem krátce mluvila, když se však k němu otočila zády, muž ji střelil do hlavy. Respektive se o to pokusil. Vicky měla totiž neuvěřitelné štěstí, protože v době, kdy s útočníkem mluvila, byla v mírném předklonu. Když se k němu otočila zády, tak se zároveň narovnala. Díky tomu ji kulka zasáhla pouze do krčního obratle, o který se zastavila. Vicky padla k zemi. Když muž viděl, že je žena stále naživu, pokusil se na ni znovu vystřelit, jeho zbraň však selhala. Útočník proto pouze zaklel a dal se na útěk.

V případě texaských vražd bylo pachatelovo modus operandi téměř stejné jako u předchozích vražd. I oběti si byly velmi podobné. Pravdou však je, že místa činů se nenacházela v blízkosti I-70 a také to, že pachatel při útocích použil jinou zbraň.

Podle popisů svědků byl (nebo stále je) vrahem běloch vysoký maximálně 175 cm s lehce zrzavými vlasy, úzkými rty a vysokým čelem. Jedni svědci jej popisovali jako dvacátníka, jiní uvedli, že se jednalo o muže ve věku 35 - 40 let. Je tedy velmi pravděpodobné, že je tento muž stále naživu. Svědci, kteří jej viděli před spácháním některé z vražd uvedli, že působil dojmem, že je v transu a nevnímá své okolí.

Podle jedné teorie byl "Vrahem z I-70" sériový vrah Herb Baumeister. Pro tuto teorii však mluví pouze to, že Baumeister víceméně odpovídal pachatelovu popisu. Jiná teorie označuje za vraha Donalda Bloma, jenž byl odsouzen na doživotí poté, co unesl a zavraždil jednu ženu. I zde však chybí jakýkoliv přímý důkaz. To, že Blom vlastnil poloautomatickou pistoli ráže .22, na jeho usvědčení zdaleka nestačí.

Případ "Vraha z I-70" tak zůstává dodnes nevyřešen.

Zdroje: wikipedia.org, unsolvedmysteries.fandom.com