"Krasnojarská bestie"

(Rusko)

Vadim Jeršov se narodil v roce 1973 ve městě Krasnojarsk v tehdejším SSSR. O jeho životě je známo jen velmi málo. V květnu 1991 byl odveden do armády a následně byl převelen na ruský Dálný východ. Během vojenské služby byl neustálým terčem šikany od ostatních vojáků. Toto ponižování dlouho snášel, nakonec však jednoho ze svých trýznitelů napadl. Několikrát jej udeřil cihlou a poté jej pobodal nožem. Není známo, zda napadený voják přežil, jisté je ovšem to, že Jeršov následně dezertoval. Jeho první kroky vedly do jeho rodného města.

Jen několik dní po svém návratu napadl 16letou studentku. K útoku došlo na břehu řeky Jenisej. Jeršov dívku znásilnil, nechal ji však naživu. Stejné štěstí už neměla 42letá kuchařka, kterou Jeršov napadl 28. listopadu 1992. Tentokrát se chtěl ujistit, že jej žena neudá na policii, takže poté, co ji znásilnil, ji také ubil železnou tyčí.

Během následujících 3 let Jeršov znásilnil 18 žen, z nichž 15 rovněž zavraždil. Jeho oběťmi se stávaly mladé dívky i postarší ženy. Ve stejné době spáchal minimálně 40 loupežných přepadení, při nichž zavraždil další 4 ženy. Své oběti buďto ubodal nožem nebo je ubil nějakým předmětem, popřípadě je zavraždil holýma rukama. Všechny vraždy měly jediný cíl: zamaskovat jeho předešlý zločin, tedy znásilnění nebo loupežné přepadení. Během vyšetřování byli za tyto vraždy odsouzeni 3 nevinní lidé.

Jeršov byl nakonec dopaden 29. října 1995. Existuje několik různých verzí toho, jak k tomu vlastně došlo. Všechny mají společné to, že Jeršov toho dne napadl 16letou dívku, které se pokusil ukrást její zlatý řetízek. Dívka však začala křičet, což přilákalo pozornost okolí. Dále už se verze této události značně odlišují. Podle jedné z nich se dva muži pokusili Jeršova zadržet, ten se jim ovšem s nožem v ruce ubránil. Následně jej však jakási žena udeřila hasícím přístrojem do hlavy, načež Jeršov upadl do bezvědomí. Díky tomu se jej podařilo zadržet až do příjezdu policie. Podle druhé verze se Jeršovovi podařilo z místa činu uniknout a nakonec byl dopaden policistou, kterého předtím poranil nožem. Podle třetí verze byla napadená dívka dcerou policisty, který začal Jeršova pronásledovat a nakonec jej dostihl o několik ulic dál.

Jeršov nejprve odmítal s vyšetřovateli spolupracovat. Uvedl falešné jméno a tvrdil o sobě, že je bezdomovec. Po několika dnech však svůj postoj změnil. Přiznal se ke všem svým zločinům, uvedl své pravé jméno i svou adresu. Během domovní prohlídky našli policisté v Jeršovově bytě dva nože, o kterých Jeršov uvedl, že je používal k zavraždění svých obětí. V bytě bylo rovněž nalezeno několik věcí patřících obětem, ať už to bylo jejich oblečení nebo pasy. Sám Jeršov si vedl pečlivé záznamy o svých útocích. Do svého deníku si zapisoval přesný čas i místo útoku, zbraň, kterou použil i to, zda napadená žena přežila či nikoliv. I tento deník byl nalezen v Jeršovově bytě. Během dalších výslechů Jeršov uvedl, že pečlivě sledoval postupy vyšetřování, při několika příležitostech dokonce pozoroval policisty při ohledávání místa činu.

Podle názoru lékařů trpěl Jeršov značnou poruchou v psychosexuálním vývoji, která vedla k jeho nepopiratelným sadistickým sklonům. I přesto byl Jeršov soudem uznán za zdravého a 9. června 1998 byl odsouzen k trestu smrti zastřelením. Těsné poté, co byl vynesen rozsudek, Jeršov ztratil vědomí a musel být odnesen ze soudní síně.

I přes Jeršovovo tvrzení, že svými činy ztratil právo na život, podal jeho advokát okamžité odvolání. 28. ledna 1999 bylo toto odvolání zamítnuto a původní verdikt byl potvrzen. Poté však do hry vstoupila politika. Na naléhání Rady Evropy uvalilo Rusko moratorium na trest smrti. Následkem toho byl nakonec Jeršovův rozsudek zmírněn na doživotí.

V současné době je Vadim Jeršov umístěn ve vězení ve městě Sol-Iletsk, kde si odpykává svůj trest.

Zdroje: wikipedia.org, An Encyclopedia of Modern Serial Killers