(USA)

Narodil se 6. března 1846 v Sugar Hill v Západní Virginii. Jeho otec byl hrubý násilník, který své děti bil, i když k tomu neměl nejmenší důvod. Carr byl navíc problémové dítě, neustále se rval a měl problémy s autoritami. Poprvé se dostal do vězení v roce 1854 (tedy v pouhých 8 letech), i když důvod je dnes již neznámý. Jeho otec tyto problémy samozřejmě řešil dalšími výprasky. Rodina se navíc velice často stěhovala, takže Carr ani neměl možnost najít si kamarády. Rodina se nakonec usadila v Ohiu.

Carr měl během dospívání tendenci vyhledávat špatnou společnost, díky čemuž se dostával do dalších a dalších problémů. Když už pracoval, tak jako pomocná síla v cihelně nebo jako horník. Ve svém okolí byl již tehdy známý jako násilný alkoholik, který si o sobě velice rád vymýšlel. V pouhých 15 letech narukoval do armády, když u odvodu tvrdil, že je mu 19 let. Zúčastnil se tak americké občanské války, a to na straně Unie. I v armádě měl však problémy s disciplinou, dvakrát byl dokonce polním soudem odsouzen k trestu smrti za neuposlechnutí rozkazu. V jednom z těchto případů ho zachránila až milost prezidenta Abrahama Lincolna.

Svou první vraždu (alespoň podle jeho tvrzení) spáchal poblíž Greenleaf Mountain ve Virginii (která tehdy patřila ke Konfederaci). Carr svévolně opustil svou jednotku a toulal se po lese, přičemž ve velkém konzumoval alkohol. Pak si lehl na zem a odpočíval. V tu chvíli se k němu přiblížil jakýsi civilista, který se ho pokusil zajmout. Carr vytáhl revolver, střelil muže do hrudi a dal se na útěk. Muž svým zraněním druhý den podlehl. V bitvě u Corrik's Ford byl Carr zajat a nějaký čas byl umístěn v konfederačním zajateckém táboře. Zde se dozvěděl, že jeden ze zajatých mužů, jménem Edward Berringer, chce zběhnout ke Konfederaci. Carr a další dva zajatci ho ještě téhož dne uškrtili.

Po svém propuštění ze zajetí se Carr znovu vrátil do armády Unie. V Mississippi údajně zastřelil dva zajaté jižanské vojáky. V Clarksburghu měl zase údajně postřelit prostitutku Annie Whalenovou, kterou znal již z dřívějška. Podle svého tvrzení zastřelil i jednoho ze svých vlastních vojáků. Ten měl v noci hlídku, ale Carr ho načapal při snaze o dezerci. Proto ho bez milosti střelil do zad. Carr rovněž tvrdil, že byl jedním z 11 mužů, kteří přepadli obchod v Petersburghu ve Virginii. Útočníci obchod vyrabovali a jeho majitele nechali ušlapat koňmi.

Kousek od města Raleigh v Severní Karolíně obsadila Carrova jednotka jednu z místních plantáží, kde zůstaly jen opuštěné ženy. Při prohlídce domu objevili ve sklepě oběšeného vojáka Unie. Carr a ostatní pak v návalu vzteku celou plantáž zapálili a sledovali prchající ženy. Jednou z nich byla i jakási krásná 17letá dívka, které při požáru vzplály šaty. Muži z Carrovy jednotky sice dívku uhasili, ale pak ji dlouhé hodiny znásilňovali a brutálně mučili. Její utrpení skončilo až druhý den ráno, kdy zemřela. Sám Carr později uvedl, že o tom nevěděl a že všichni, kdo něco takového spáchali, by měli být popraveni. Carr a jeho jednotka pak hlídkovali v okolí spáleného domu. Carr při té příležitosti zastřelil muže, který se pokoušel dostat se ke spáleništi.

Krátce poté Carr odchází z armády. Během cesty z Morehead City do Fort Monroe se plavil na parníku. Jedním ze spolucestujících byl i jakýsi černoch. Carr mu na rovinu nařídil, aby mu dal všechno své jídlo. Když to muž odmítl, Carr ho hodil do řeky. Jednou se zase Carr pokusil svézt zadarmo v omnibusu. Průvodčí si toho samozřejmě všiml a došlo mezi nimi k potyčce, během které Carr průvodčímu téměř uřízl ucho. Když se řidič pokusil průvodčímu pomoci, Carr mu zabodl nůž do břicha, vyskočil za jízdy a zmizel v davu. Nebohý řidič svým zraněním nakonec podlehl. V jednom z barů v Newarku Carr v opilosti mrštil prázdnou lahev do davu. Ta zasáhla jakéhosi muže, který právě vystupoval na podiu. Muž skončil s rozbitou lebkou, ale přežil.

Poté se již Carr usídlil ve městě Wheeling, kde začal pracovat v místní cihelně. Zde narazil na Švýcara jménem Joseph Eisele. Ten se na Carra obrátil s nabídku, že pokud mu pomůže zabít jeho společníka, rozdělí se s ním o následnou kořist. Oním společníkem byl Alois Ulrych. Carr souhlasil, a tak si dvojice na Aloise počíhala na Hempfield Road. Carr Aloisovi rozbil hlavu kamenem a Eisele mu pak ještě uštědřil ránu sekerou do hlavy. Zde je ovšem rozpor mezi Carrovým vyprávěním a oficiální verzí, podle které měl Alois rozbitou hlavu sekerou, po úderu kamenem tady není ani zmínka. Podle Carra pak svou oběť okradli a rozdělili si kořist. Jejich cesty se pak navždy rozdělily. Po této vraždě údajně Carr začal cítit výčitky svědomí a rozhodl se pro svou nápravu. Začal navštěvovat místní kostel, pravidelně chodil do práce. Dlouho mu to však nevydrželo a po nějaké době se Carr z Wheelingu odstěhoval.

Carr se přestěhoval do malého městečka Sewellsville v okrese Belmont. Zde se seznámil s teprve 13letou Louisou Foxovou, se kterou se dokonce zasnoubil. Louise to však rodiče zakázali s ohledem na Carrův věk a jeho nevalnou pověst. Stejně se ke sňatku stavěla i paní Hunterová, u které Louisa pracovala jako služka. Louise tak nezbylo nic jiného, než zásnuby zrušit. Carr se s odmítnutím nedokázal smířit, a tak 21. ledna 1869 na Louisu počkal, když se vracela domů z práce. Společnost jí v tento den dělal i její malý bratr Willie. Car byl přikrčený za plotem u cesty, dokud si ho Louisa nevšimla. Carr se k nim přidal a po cestě se ještě jednou pokusil přemluvit Louisu ke sňatku. Ta ho znovu odmítla. Carr pak řekl Williemu, aby šel napřed. Následně popadl Louisu za ruku, odtáhl ji k blízké rokli a zeptal se jí, zda je připravena zemřít. Louisa začala prosit o smilování, to však Carra neobměkčilo. Vytáhl z kapsy břitvu (kterou pár dní předtím ukradl v obchodě) a podřízl nebohé Louise hrdlo od ucha k uchu. A pak znovu a znovu. Nakonec měla Louisa hrdlo podříznuté na 12 místech, téměř měla oddělenou hlavu od těla. Další řeznou ránu měla na jedné ruce a další na prsou. Carr pak mrtvou Louisu třikrát políbil a shodil její tělo do rokle. Willie se dal mezitím do běhu, aby o všem informoval rodiče.

Následující noc strávil Carr ukrytý v jámě v lese, kde se skrýval před dopadením. Druhý den ráno vytáhl revolver a střelil se do prsou. Netrefil však srdce, a tak se pokusil sebevraždu dokonat tím, že si podřízl hrdlo stejnou břitvou, jakou zavraždil Louisu. Hned poté byl však nalezen pátrací skupinou a díky tomu se mu podařilo přežít. Když se dostatečně zotavil, byl v červnu 1869 postaven před soud. Během této doby se Carr opět pokusil o sebevraždu, když si podřezal žily. Ani tentokrát však neuspěl, a tak mohl soudce 21. června 1869 vyřknout rozsudek, kterým Carra odsoudil k trestu smrti. Ve vězení se Carr těšil poměrně velké pozornosti z řad veřejnosti, a to včetně dvou mladých dívek, které byly do Carra bezhlavě zamilované a velice často ho navštěvovaly ve vězení.

Carrova poprava se konala 24. března 1870. Carr kráčel na šibenici (kterou sám pomáhal stavět) smířen se svým osudem. Na popravišti se Carr doznal ke všem svým zločinům, ze kterých obviňoval zejména svého krutého otce a svou závislost na alkoholu. Ve 13:11 bylo pod Thomasem Carrem spuštěno propadlo. Jeho smrt však nebyla okamžitá, protože si při pádu nezlomil vaz. Muselo se tedy čekat než se udusí. Carrovo tělo bylo poté pohřbeno na místním hřbitově pro chudé. V době jeho smrti mu bylo pouhých 24 let.

Zůstává samozřejmě otázkou, kolik lidí vlastně Carr zavraždil a zda vůbec někdy zabil jinou oběť než Louisu Foxovou. S největší pravděpodobností tato otázka zůstane navždy nezodpovězena.

Zdroje: wikipedia.org, The Times