Toto je přepis rozhovoru mezi agentem FBI a spisovatelem Robertem Resslerem a sériovým vrahem Jeffrey Dahmerem. Více o Jeffrey Dahmerovi se dočtete zde. První rozhovor s Dahmerem naleznete zde. Rozhovor s jeho rodiči pak najdete zde

Ressler: "Vraťme se ještě do doby před Vaší první vraždou. Došlo už tehdy k nějakému násilnému projevu z Vaší strany?"

Dahmer: "Ne, k ničemu takovému nedošlo."

Ressler: "Žádné napadení?"

Dahmer: "Ne, jen bezdůvodné násilí páchané na mě."

Ressler: "Řekněte mi o tom víc."

Dahmer: "Byl jsem navštívit jednoho mého kamaráda. Když jsem se pak pozdě večer vracel domů, uviděl jsem tři starší kluky od nás ze školy. Okamžitě jsem měl pocit, že se něco stane. A opravdu, jeden z nich vytáhl tyč a praštil mě s ní zezadu do krku. Úplně bezdůvodně. Ani nic neřekl, jen mě prostě praštil. A já se dal na útěk."

Ressler: "To Vás muselo vyděsit."

Dahmer: "To jo."

Ressler: "Zůstalo to ve Vaší mysli dlouho?"

Dahmer: "No... Asi rok ano."

Ressler: "Takže to bylo poprvé, kdy jste se setkal s násilím, i když tenkrát jste byl obětí. Pojďme se teď přesunout k Vaší rodině. Dovolte mi, aby se Vás zeptal: Setkal jste se někdy se sexuálním obtěžováním ze strany své rodiny?"

Dahmer: "Ne."

Ressler: "Opravdu ne?"

Dahmer: "NE."

Ressler: " Dobře. Četl jsem o Vaší zálibě v pitvání zvířat. Kdy jste s tím začal?"

Dahmer: "Asi okolo 15 nebo 16 let."

Ressler: "To bylo až potom co Vás napadli ti kluci?"

Dahmer: "Ano."

Ressler: "Začalo to hodinami biologie ve škole?"

Dahmer: "Asi ano. Museli jsme pitvat selata."

Ressler: "Jak byste nejlépe popsal svou fascinaci pitváním zvířat?"

Dahmer: "No... Poprvé to byl velký pes, kterého jsem našel u silnice. Chtěl jsem se zbavit jeho masa, vybělit kosti a ty potom prodat. Ale tenkrát jsem to ještě neudělal. Nevím co mě na tom fascinovalo. Je to hodně zvláštní záliba."

Ressler: "To je pravda. A co hlava psa, kterou jste měl napíchnutou na kůlu za Vaším domem?"

Dahmer: "To byl jen vtip. Našel jsem psa a rozřízl ho, aby viděl jak vypadá uvnitř. A z nějakého důvodu mi přišlo vtipné mu uříznout hlavu a napíchnout ji na kůl. Ukázal jsem ji i jednomu kamarádovi a řekl mu, že jsem ji našel v lese. Líbilo se mi jak byl znechucený."

Ressler: "A to Vám tehdy bylo kolik?"

Dahmer: "Asi 16."

Ressler: "Co to bylo za rok?"

Dahmer: "Konec 70. let."

Ressler: "To je zajímavé. V té době jsem byl na akademii v Quanticu. Ale dříve jsem působil v Clevelandu. A v té době se tam začala objevovat mrtvá zvířata, některá měla hlavy napíchnuté na kůlech, které byly uspořádány do kruhů. Tehdejší policie se domnívala, že by mohlo jít o jakousi formu okultismu. Hrál okultismus nějakou roly i u Vás?"

Dahmer: "Ne, byl to opravdu jen vtip."

Ressler: "Poprvé jste spáchal vraždu v 18 letech. Můžete mi o tom říct víc? Ten chlapec byl stopař, že?"

Dahmer: "Už několik let jsem měl fantazie, že naberu stopaře a užiju si s ním."

Ressler: "Ty fantazie měly původ z nějakého filmu nebo knihy?"

Ressler: "Ne. Byly to čistě jen moje fantazie. Ten týden jsem byl doma sám, máma byla s Davidem mimo město a já měl k dispozici auto. Ten den jsem byl pít a autem jsem se vracel domů. Neměl jsem v úmyslu kohokoliv hledat, ale asi míli od domova jsem ho uviděl jak stopuje u silnice. Neměl na sobě košili a byl velice atraktivní, opravdu se mi líbil. Zastavil jsem a zeptal se ho jestli nechce jet ke mě domů, že si zahulíme. On souhlasil a nastoupil. Když jsme přijeli k nám, šli jsme do mého pokoje a dali si nějaké pivo. Bohužel jsem zjistil, že není homosexuál. Chtěl odejít, ale já chtěl aby zůstal. Jediný způsob jak mu zabránit v odchodu bylo ho praštit činkou do hlavy. Pak jsem ho tou stejnou činkou uškrtil."

Ressler: "Teď bych na chvíli zastavil. Říkal jste, že jste měl fantazie. Od kolika let asi?"

Dahmer: "Od 16 let."

Ressler: "Byly to násilné fantazie? Fantazie o vraždách?"

Dahmer: "Hm, jo. Vše se točilo kolem mé naprosté kontroly nad těmi muži. Nevím, kde se ty fantazie vzaly."

Ressler: "Byl jste schopen mít klasický vztah?"

Dahmer: "Tam, kde jsem vyrůstal byla homosexualita naprosté tabu. Nikdo se o tom ani neodvažoval mluvit. Toužil jsem mít s někým vztah, ale neznal jsem žádného homosexuála. Byla to značná sexuální frustrace."

Ressler: "Dobře. Ten chlapec se chystal odejít, ale to jste Vy nechtěl. Takže jste ho udeřil činkou do hlavy. Co se stalo pak?"

Dahmer: "Uškrtil jsem ho tou činkou."

Ressler: "A potom? Napadl jste ho sexuálně?"

Dahmer: "Ne, na to jsem byl moc vystrašený. Musel jsem na chvilku odejít z domu. Pak jsem se vrátil a teprve potom jsem masturboval."

Ressler: "Byl jste vzrušený?"

Dahmer: "Vzrušovalo mě, že jsem nad ním měl naprostou kontrolu. Pozdě v noci jsem tělo odtáhl do sklepa. Celou noc jsem pak nemohl usnout. Druhý den jsem se musel těla nějak zbavit. Koupil jsem si velký lovecký nůž. Vrátil jsem se k tělu a rozpáral mu břicho. Pak jsem musel znovu masturbovat."

Ressler: "Co Vás vzrušilo?"

Dahmer: "Jeho vnitřnosti."

Ressler: "Jeho vnitřnosti? Vzrušil Vás akt vyvrhnutí?"

Dahmer: "Jo. Pak jsem mu odřízl ruku. A pak další a další části jeho těla... Každou část jsem zabalil do plastového pytle. Všechno jsem pak dal do tří velkých pytlů na odpadky a ty jsem dal na zadní sedadlo auta. Asi ve 3:00 jsem nasedl do auta a chtěl jsem všechno hodit do jedné rokle asi 10 mil od našeho domu. V polovině cesty mě ale zastavila policie, protože jsem jel ve středním pruhu. Byli to dva policajti. Dělali mi test na alkohol, tím jsem prošel. Baterkou si posvítili na zadní sedadlo a zeptali se mě co to vezu. Řekl jsem, že jsou to odpadky, které vezu na skládku. Oni tomu uvěřili, i když to strašně smrdělo. Tak mi dali lístek za jízdu ve středním pruhu a řekli mi ať jedu domů. Tak jsem to otočil a vrátil se zpět."

Ressler: "Byl jste nervózní, když Vás zastavili?"

Dahmer: "To je slabé slovo."

Ressler: "Asi si Vaší nervozity nevšimli."

Dahmer: "Asi ne."

Ressler: "Co jste pak dělal s těmi taškami?"

Dahmer: "Vrátil jsem je zpět do sklepa. Tam jsem vytáhl uříznutou hlavu a umyl ji. Dal jsem ji v koupelně na podlahu a masturboval jsem nad ní. Pak jsem ji zase dal do pytle. Druhý den ráno jsem všechny pytle dal do naší odvodňovací trubky, která byla pod zemí. Dal jsem ty tašky tam a nechal je tam asi 2 a půl roku."

Ressler: "Kdy jste se pro ně vrátil?"

Dahmer: "To už jsem byl pryč z armády. Když byla celá rodina pryč, vykopal jsem znovu tu trubku a vytáhl z ní pytle. To už z těla zůstaly jen kosti. Ty jsem rozbil na prach a ten rozsypal po okolí."

Zdroj: angelfire.com