"The Lady Killer"

(USA, Mexiko)

Narodil se 20. května 1949 v Mendoze v Argentině. Podle slov jeho bratra, byl Caputo během dětství psychicky i fyzicky týrán a zneužíván. I tak se ale už od mládí projevoval jako výborný atlet se zálibou v běhání, plavání a v bojových sportech. Také projevil nesporný výtvarný talent. Jeho okolí ho popisovalo jako vcelku pohledného a hlavně charismatického muže s nadprůměrnou inteligencí. V roce 1970 se přestěhoval do New Yorku. Pracoval jako číšník v různých restauracích a posléze i jako hlídač v hotelu Hilton.

V jedné z bank na Manhattanu se setkal s pokladní Nathalií Brownovou (19 let), se kterou začal brzy chodit. Ale zatímco si Caputo příležitostně vydělával po restauracích a hotelech, Nathalie, protože pocházela z bohaté rodiny, bydlela ve velkém domě na Log Island, a měla ambice stát se ošetřovatelkou. Její rodiče proto nebyli z jejich vztahu dvakrát nadšení. To ovšem dvojici nezabránilo v tom, aby v roce 1971 společně procestovali Evropu. Po návratu však jejich vztah dostával čím dál, tím větší trhliny. 31. července 1971 rodiče Nathalie odešli na večeři a Caputo s Nathalií zůstali v jejich domě. Asi v 19:30 Caputo volá na policii. Do telefonu řekne: "Myslím, že jsem zavraždil svou přítelkyni. Přijeďte sem!" Pak počká na příjezd policistů, které dovede do kuchyně. Tam leží ubodaná Nathalie a po celé místnosti jsou patrné stopy po zápase. Caputo se přiznal k vraždě své přítelkyně. Zabil ji proto, že si chtěla dát v jejich vztahu pauzu. Caputo je vzat do vazby, kde ale téměř celé dny mluví se svou mrtvou přítelkyní. Je podroben psychiatrickému vyšetření, podle  kterého je natolik duševně nemocný, že není schopen podstoupit soudní proces.

Caputo je proto poslán do ústavu pro duševně choré Matteawan State Hospital, kde se seznamuje s psycholožkou Judith Beckerovou (26 let). V říjnu 1973 je Caputo převezen do Manhattan Psychiatric Center. Důvodem je jeho vzorné chování, díky kterému již není dále považován za nebezpečného pacienta. Caputo začal dobrovolně pracovat za minimální mzdu v nemocničním bufetu a je mu dovoleno opouštět areál nemocnice. Při mnoha svých výletech navštívil svou psycholožku Judith. Objevily se spekulace, že mezi nimi došlo i k něčemu víc. To ale rodina Judith popřela. Nicméně, v září 1974 Judith řekne Caputovi, že si již nepřeje, aby ji dále navštěvoval. 20. října 1974 k ní přijde na svou poslední návštěvu. Během ní Judith zběsile zbije pěstmi a pak ji uškrtí nylonovými punčochami. Poté ujede v jejím autě. Tělo Judith pak naleznou druhý den její rodiče.

Neuvěřitelné je to, že Caputo měl v nemocnici natolik volný režim, že si ani nikdo nevšiml jeho absence. Ta byla odhalena až poté, co policie začala vyšetřovat Judithinu vraždu. Caputo mezitím zmizel do San Francisca, kde strávil následující 3 měsíce. Zde se živil tím, že po barech kreslil skici ostatních návštěvníků podniku. Během této doby se seznámil s producentkou naučných filmů Barbarou Ann Taylorovou (28 let). Jí se představil jako Ricardo Dunoquir, uruguayský umělec. Barbaře nejprve imponoval zájem zahraničního umělce a tak začala s Caputem nejen chodit, ale nastěhovala si ho do svého apartmá v Pacific Heights. Už počátkem března 1975 ale měla dost toho, že se od ní Caputo nechává živit a sám nejeví zájem najít si práci. Nakonec Barbara koupila Caputovi letenku do Honolulu, protože velmi často mluvil o tom, jak by chtěl v Honolulu pracovat v restauraci. Caputo se ovšem vrátil už po dvou týdnech, 26. března. Barbara ho vyzvedla na letišti, kde ji Caputo překvapil žádostí o ruku. Tu Barbara odmítla a místo toho se s Caputem rozešla. 30. března 1975 se Barbara nedostavila na rodinnou večeři u svých rodičů. Ti zavolali policii, která Barbaru našla ubitou ve jejím apartmá.

Caputo se mezitím snažil uprchnout do Mexika. 3. dubna 1975 byl ale zadržen imigrační policií. Policistům se představil jako Ricardo Pinto. Ještě než mohli policisté zjistit jeho pravou totožnost, povedlo se Caputovi a několika dalším zadrženým utéct. Následně se mu opravdu podařilo dostat se do Mexico City. Zde žil pod několika falešnými jmény, jako například Ricardo Martinez Diaz. Nějakou chvíli pracoval v knihkupectví, kde se také seznámil s 20letou studentkou Laurou Gomezovou. I s tou navázal bližší vztah, který ale skončil, když byla Laura 3. října 1977 nalezena ubitá ve svém bytě.

Caputo byl znovu na útěku. Během příštích 17 let neustále měnil místo pobytu i zaměstnání. Hned  v roce 1977 se dokonce vrátil do USA, kde se na jihozápadě oženil a později měl s manželkou 2 děti.  V roce 1984 však svou rodinu opouští a stěhuje se do Jižní Ameriky. Proč znovu opustil USA není jasné, ale podle úřadů byl důvodně podezřelý z uškrcení spisovatelky Jacqueline Bernardové (64 let), jejíž tělo bylo nalezeno 2. srpna 1983 v jejím newyorském bytě. Druhým důvodem může být i vražda Devona Greena (23 let), ke které došlo v roce 1981 v Los Angeles. Jeden z tehdejších Caputových spolupracovníků uvedl, že Caputa viděl kousek od místa činu. Podezření ještě zesílilo, když vyšlo najevo, že Green byl šéfkuchařem v restauraci, kde tehdy pracoval i Caputo. Nikdo přesně neví, kde přesně v Jižní Americe Caputo žil, ale znovu se oženil (aniž by se rozvedl se svou první manželkou) a znovu se mu narodily 2 děti. Už v roce 1985 se i s rodinou stěhuje zpět do Států. V roce 1991 je Caputo zařazen na první místo nejhledanějších osob v pořadu "America's Most Wanted". To Caputa natolik vyděsilo, že se na nějakou dobu znovu vrátil do Jižní Ameriky. Za celou dobu, kdy žil jako uprchlík, vystřídal mnoho zaměstnání a použil 17 falešných jmen. Pracoval jako číšník, učitel bojových sportů, učitel angličtiny nebo hotelový hlídač. Za celou dobu ovšem nespáchal jediný trestný čin a ani jednou nijak nezměnil svůj zevnějšek. Podle jeho vlastních slov se však v roce 1992 vrátily jeho dřívější noční můry a vidiny, které ho dříve nutily vraždit. Kontaktuje svého bratra a právníka a po vzájemné domluvě kontaktuje americké úřady. 18. února 1994 odletí do New Yorku, kde se vzdá připraveným policistům.

Caputo se přiznal k vraždám Nathalie Brownové, Judith Beckerové, Barbory Ann Taylorové a Laury Gomezové. Rezolutně však popíral jakoukoliv účast při vraždách Devona Greena nebo Jacqueline Bernardové. Svou ochotu vzdát se okomentoval slovy: "Myslel jsem, že jsem se těch vidin a snů navždy zbavil. Ale znovu se přihlásily o slovo. A já už nechci nikomu ublížit. Raději budu mít uvězněné tělo a volnou mysl, než mít volné tělo a uvězněnou mysl." Podle psychiatrů Caputo trpěl mnohonásobnou poruchou osobnosti, schizofrenií a v jeho těle žily hned tři rozdílné osoby, z nichž jedna byla násilný psychotik. I tak byl ale uznán schopným podstoupit soud. Ten začal ještě v roce 1994 v New Yorku. V roce 1995 zde byl Caputo uznán vinným z vražd Nathalie Brownové a Judith Beckerové. Kvůli jeho špatnému duševnímu zdraví byl však odsouzen pouze k 25 letům odnětí svobody. Než mohl být Ricardo Silvio Caputo odsouzen i za ostatní 2 vraždy, v říjnu 1997 zemřel ve své cele. Jako příčina smrti se uvádí infarkt. Bylo mu 48 let.

Zdroje: wikipedia.org, The New York Times