"Sindhi Dalwai"

(Indie)

Raman Raghav se narodil v roce 1929. A to je asi to jediné, co lze s jistotou o jeho životě říct. Je pravděpodobné, že se mu nedostalo žádného vzdělání. Už od dětských let si přilepšoval krádežemi, za jednu takovou si odseděl 5 let za mřížemi. Nějakou dobu žil v městě Puné. Byl to samotář a přibližně od roku 1968 přežíval jako bezdomovec v džungli v okolí Bombaje.

K první vlně vražd došlo mezi lety 1965 a 1966 na předměstí Bombaje. Raghav se v noci vplížil do domů svých obětí a ve spánku je ubil tupým předmětem (pokaždé použil něco jiného). Tímto způsobem připravil o život nejméně 23 lidí. Oběťmi se stali muži, ženy i děti. Nicménmě, několik obětí vrahův útok přežilo. V roce 1966 zadržela policie Raghava poté, co se podezřele potuloval v okolí poslední vraždy. Neexistoval proti němu však žádný důkaz a když ani přeživší nebyli schopni Raghava identifikovat, policie ho musela pustit na svobodu.

Vrah si dá menší pauzu, ale o dva roky později, v roce 1968 dojde k druhé vlně vražd. Obyvatelé slumů na okraji Bombaje žili ve strachu a báli se spát venku nebo s otevřenými okny. Protože vrahův modus operandi je naprosto stejný jako v roce 1966, policie se opět zaměří na Raghava. Po nějaké době se policistům podaří vypátrat ho a zatknout. Během výslechů se jim podařilo zjistit, že Raghav používal hned několik falešných jmen jako např.: Sindhi Dalwai, Talwai, Anna, Thambi nebo Valeswami. Na jeho šatech byly nalezeny skvrny od krve. Prozatím byl Raghav obviněn z vražd posledních dvou obětí Lalchanda Jagannata Yadava a Dulara Jaggiho Yadava. Sám Raghav odmítal odpovídat na jakékoliv otázky. Svůj postoj změnil, když mu policisté slíbili misku kuřecího masa. Od toho okamžiku začal s policií spolupracovat a poskytl vyšetřovatelům detailní popisy svých vražd. Sám ale přiznal, že má problémy s pamětí a že si spoustu vražd již nevybavuje. I tak se oficiální počet jeho obětí zastavil na čísle 41. Je ale pravděpodobné, že toto číslo bude mnohem vyšší.

Soud s Raghavem začal 2. června 1969. Základem bylo určit, zda je Raghav mentálně schopný podstoupit soudní proces a zda si v době vražd uvědomoval závažnost svého chování. Soudní lékař ve své zprávě uvedl, že Raghav je sice průměrně inteligentní, ale netrpí žádnou závažnou duševní poruchou a tudíž je za své jednání plně odpovědný. I přes vehementní snahu obhajoby prokázat, že Raghav je paranoidní schizofrenik (což bylo podepřeno názorem hned několika lékařů), byl nakonec Raghav odsouzen k trestu smrti.

Raghav se vzdal práva na odvolání, Nejvyšší soud se ovšem jeho případem začal zaobírat poté, co přihlédl k množství lékařských posudků předložených obhajobou. Ustavil proto nezávislou komisi složenou ze tří psychiatrů, která měla za úkol posoudit Raghavův duševní stav. V konečné zprávě této komise se píše, že Raghav věří v existenci dvou světů, světa bohů a světa smrtelníků. Dále trpí utkvělou představou, že se lidé v jeho okolí snaží změnit jeho pohlaví, ale nemohou uspět, protože on patří do světa bohů. Dále věří, že pokud by měl homosexuální pohlavní styk, změnil by se v ženu. Několikrát během vyšetření uvedl, že se považuje za 101% muže. Po skončení posledního sezení si chtěli lékaři s Raghavem potřást rukou na rozloučenou. Ten to odmítl, protože jako zástupce světa bohů se nemůže dotýkat obyčejných smrtelníků. V konečném verdiktu komise uvedla, že Raghav je bezpochyby paranoidní schizofrenik a tento stav je neměnný. Nejvyšší soud nařídil na základě této zprávy nové soudní přelíčení. Během něj bylo k závěru lékařů přihlédnuto a 4. srpna 1987 byl obžalovanému trest zmírněn na doživotí. 7. srpna 1995 Raman Raghav zemřel v nemocnici na selhání ledvin.

Zdroje: wikipedia.org, murderpedia.org