(Uzbekistán, Kazachstán)

Oba tito muži pocházeli z Uzbekistánu. Berdaljev se narodil v roce 1968, Ormanovův rok narození není znám. Přátelili se už od dětství a společně také spáchali svůj první zločin, když na škole znásilnili několik spolužaček. Ani jedna z těchto dívek však nikdy nic nenahlásila, protože Berdaljevův otec byl policejní důstojník a ony měly strach z možné pomsty. Berdaljev tak byl poprvé odsouzen až v kazašském městě Almaty, kde si vysloužil 6 let ve vězení za krádež. Během svého pobytu za mřížemi si začal dopisovat se ženou, se kterou se dokonce ve vezení oženil. V roce 2010 byl Berdaljev podmínečně propuštěn, těsně poté však jeho manželka požádala o rozvod. Berdaljev se proto vrátil do rodného Uzbekistánu, kde se ihned zamiloval do další ženy, se kterou se brzy zasnoubil.

Opětovně také navázal kontakt s Ormanovem a oba se záhy shodli na tom, že by rádi zopakovali jejich "vzrušující dobrodružství" z mladických let. Jejich modus operandi bylo prakticky vždy stejné. Berdaljev řídil svůj černý Mercedes a vybíral si osamocené stopařky. Tvrdil jim, že je taxikář. Na zadním sedadle seděl Ormanov a další dva muži. O těch Berdaljev tvrdil, že jsou to další zákazníci. Pokud se nad tím žena pozastavila, Berdaljev ji uklidnil tím, že vždy bere více zákazníků a díky tomu jsou jeho služby mnohem levnější než u konkurence. Když žena nastoupila, Berdaljev nastartoval auto a vyrazil udaným směrem. Ve skutečnosti však čekal jen na moment, kdy budou projíždět kolem nějaké opuštěné cesty. Na tu odbočil s tvrzením, že musí zastavit, protože je něco špatně s autem. V momentě, kdy auto zastavilo, muži se na ženu vrhli a postupně ji znásilnili. Poté byla nebohá žena uškrcena. Když byla jejich oběť mrtvá, vrazi ji okradli o peníze a o vše, co se dalo prodat. Tímto způsobem zavraždili 7 žen v okolí Taškentu. Ani jednu z jejich obětí se dodnes nepodařilo identifikovat, částečně i proto, že 2 z těl se pokusili spálit.

Kvůli strachu z dopadení se nakonec gang přesunul do sousedního Kazachstánu. Zaměřil se zejména na  silnici mezi městy Almaty a Šymkent. Vraždy v této oblasti jsou přece jen lépe zmapovány.

19. prosince 2011 - Natalja Paškovová (29 let) zmizela poté, co vystoupila na vlakovém nádraží v Šymkentu. Naposled byla viděna, jak nastupuje do černého Mercedesu. O 2 dny později bylo její tělo nalezeno u silnice. Natalja se svým vrahům evidentně bránila, ani to jí však nezachránilo. Byla znásilněna a následně uškrcena tkaničkami od vlastních bot. Navíc byla okradena o svůj kufr, laptop, náušnice a 500 tenge.

10. února 2012 - Assel Buribajevová (25 let) právě mířila do Šymkentu, kde na ni čekali její manžel se synem. Svého manžela také několikrát informovala o průběhu své cesty. Řekla mu i to, že si potřebuje vzít taxi. Ve svém poslední telefonátu uvedla, že už je sice na cestě, ale že musejí zastavit, protože se jim porouchalo auto. Když jí poté manžel několikrát volal, Assel měla vypnutý mobil. Její tělo bylo nalezeno o 2 dny později vedle hlavní silnice do Šymkentu. Byla znásilněna a uškrcena.

8. března 2012 - Tamara Ašerovová (54 let) se pozdě večer vracela do Šymkentu. Naposled byla viděna, jak nastupuje do černého Mercedesu. Její tělo bylo nalezeno ještě ten stejný den. I ona byla znásilněna, uškrcena a okradena.

12. března 2012 - V tento den bylo nalezeno tělo Saule Isakovové (50 let). Tato žena byla naposled viděna, jak v Astaně nasedá do černého Mercedesu. Podle zprávy policejního lékaře byla Saule znásilněna a následně uškrcena vlastní šálou. Vrazi ji navíc okradli o její šperky, mobil a asi 35 000 tenge.

V květnu 2012 se Berdaljev dostal do hledáčku kazašské policie a po dvoudenním sledování byl zatčen. Při zatýkání nekladl žádný odpor a během výslechů se okamžitě přiznal ke všem zločinům. Stejně ochotně poté udal Ormanova i další komplice. Díky jeho svědectví byl krátce poté zatčen i Ormanov. Během prohlídky v Berdaljevově domě nalezla policie kapesník jedné z obětí, který Berdaljev daroval své matce. Stejně tak bylo nalezeno i několik šperků, kterými pro změnu obdaroval svou snoubenku.

Berdaljev se poté pokusil předstírat, že díky svým činům trpí silným traumatem. Rovněž projevoval lítost nad svými skutky. Soudce však jeho jednání označil za pouhou snahu o dosažení mírnějšího trestu. Polatbaj Berdaljev i Abdusejt Ormanov byli uznáni vinnými a odsouzeni k doživotnímu trestu. Berdaljev byl poté převezen do Uzbekistánu, kde mu byl udělen další doživotní trest. Oba muži si svůj trest odpykávají dodnes. Přestože Berdaljev vypovídal i proti dalším dvěma mužům, kteří se na vraždách rovněž podíleli, jejich identita je do dnešních dnů neznámá.

Zdroj: wikipedia.org