"Postrach Moravy"

(Česká republika)

Životopis

Narodil se 31. října 1900 v Uherském Ostrohu. Jeho rodinné zázemí se jistě nedá popsat jako ideální. Jeho matka zemřela již v roce 1905 v ústavu pro choromyslné a jeho otec byl silný alkoholik, karbaník a rváč. Leciánův otec ho dokonce jednou prohrál v kartách a jedna z jeho sester byla nucena živit se prostitucí (po okolí dokonce kolovaly drby, že měla poměr s vlastním otcem). Na základní škole byl Lecián naprosto nezvladatelným žákem, který v podstatě ukradl vše, co mohl. V roce 1915 byl proto poslán do polepšovny v Novém Jičíně. Po svém propuštění byl dvakrát odsouzen za různé krádeže.

Série zločinů

V roce 1922 narukoval do armády, ze které se mu v následujících dvou letech podařilo dvakrát dezertovat. V roce 1924 byl za druhý pokus o dezerci poslán do brněnského vězení na Špilberku. Propuštěn byl v roce 1926 a následně byl znovu poslán do armády. Opět se mu však podařilo dezertovat. Při svém útěku se seznámil se svou milenkou Marií Křenovskou, která mu ochotně pomáhala vykrádat pokladny po celé Moravě. Při loupeži v Kojetíně Lecián postřelil strážníka Františka Pivného. Milenecký pár byl následně dopaden v jedné hospodě v Přerově. Lecián byl převezen do Olomouce, ale z tamního vězení se mu 10. prosince 1926 podařilo utéct společně s dalším dezertérem Bélou Székelym. Během útěku zranili dva strážné.

Nově utvořená dvojice spáchala několik krádeží, než se 21. prosince rozdělili. 19. ledna 1927 byl Lecián ve Slavkově u Brna vyrušen při krádeži strážníkem Rudolfem Hanákem. Lecián se nijak nerozpakoval a strážníka čtyřikrát střelil svou pistolí Mauser 1910. Rudolf Hanák byl na místě mrtev. O měsíc později zavraždil podruhé. Během loupeže v jednom obchodě zastřelil hlídače Františka Marčíka. Během cesty vlakem z Jihlavy byl poznán jedním strážníkem. Lecián po něm několikrát vystřelil a následně uprchl z jedoucího vlaku. Díky tomu mohl 8. března 1927 spáchat další vraždu, když zastřelil četnického strážmistra Antonína Stuchlého. Tímto činem se výrazně zhoršilo veřejné mínění o Leciánovi, který byl do té doby oslavován jako neohrožený a nepolapitelný lupič a kasař, který okrádá boháče. Vraždou oblíbeného četníka (a navíc nastávajícího otce) značně ztratil sympatie veřejnosti. Těsně poté postřelil Lecián na vlakovém nádraží rotmistra Chvalovského, kterého si spletl s četníkem.  22. dubna 1927 Lecián během loupeže v obchodě s kůžemi v Novém Jičíně dvakrát postřelil nočního hlídače Andrease Olbricha.

Zatčení a soud

Hned den po loupeži v Novém Jičíně je Lecián zadržen v Novém Bohumíně. Soud s "Postrachem Moravy" byl zahájen 29. srpna 1927 v Olomouci. Rozsudek padl již 3. září 1927: Lecián byl uznán vinným z celkem 104 trestných činů, včetně 10 vražd (několik z nich bylo nedokonaných) a byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Lecián okamžitě požádal o prezidentskou milost s tím, že trpí tuberkulózou v závěrečném stádiu a stejně mu mnoho života nezbývá.

Nicméně 25. září 1927 se Lecián, společně se dvěma spoluvězni, pokusil o svůj poslední útěk z vězení. Během něj byl smrtelně raněn strážný František Kiss. Tentokrát se ovšem Leciánovi utéct nepodařilo. Jediné, čeho svým pokusem o útěk dosáhl, bylo to, že Tomáš Garrigue Masaryk zamítl jeho žádost o milost.

Lecián si jako poslední jídlo poručil polévku, řízek a brambory, kompot, zákusek a obrovskou zásobu cigaret, kterých během svého posledního dne stihl vykouřit hned 80. Když mu kat uvazoval oprátku kolem krku, Lecián řekl: "Za hodinu bude ďábel čistit mým tělem komín. Myslím, že budu dobré koště." Martin Lecián byl oběšen 6. října 1927 v 06:00. Bylo mu 26 let.

Zdroje: wikipedia.org, galerieosobnosti.muzeumnj.cz