"Černá vdova z Richmondu"

(Austrálie)

Životopis

Narodila se 9. dubna 1863 jako Martha Charlesová. Jejím rodištěm se stalo město Morgan v Jižní Austrálii. Otec jí zemřel, když jí byly pouhé 2 roky. Její matka byla alkoholička, která strávila celkem 4 měsíce na nucených pracích. Hned dvakrát byla odsouzena za zanedbání péče o dítě (když opustila svého 10letého syna), v jednom případě pak byla odsouzena za výtržnosti pod vlivem alkoholu. Několikrát byla nucena zaplatit pokutu za neslušné chování na veřejnosti. Needleová později tvrdila, že ji matka často bila tyčí nebo šňůrou na prádlo. Na druhou stranu, její matka v novinových rozhovorech tvrdila, že Needleová byla už od útlého dětství tvrdohlavá, náladová a že jí několikrát vyhrožovala zabitím.

V roce 1870 se její matka znovu provdala, načež se celá rodina přestěhovala do Adelaide, kde bydlela v nuzném dvoupatrovém domku. Když bylo Needleové 13 let, její otčím se ji pokusil znásilnit. Needleová těsně poté utekla z domu a začala pracovat jako služka v jedné z rodin v Adelaide. Její otčím byl nakonec zatčen a za napadení své nevlastní dcery byl odsouzen ke 2 rokům vězení.

V roce 1882 se Needleová vdala za tesaře Henryho Needleho. Manželům se postupně narodily 3 dcery: Mabel, Elsie a May. Needleová byla poprvé v životě šťastná. Sousedé je popisovali jako úžasný manželský pár. Rodinná idylka skončila počátkem roku 1885, kdy se celá rodina přestěhovala do Melbourne. Needleová, která byla popisována jako atraktivní mladá žena, začala často chodit na dlouhé procházky a vyhledávala mužskou společnost. Její manžel byl však spíše introvert, který do společnosti nechodil. Needleová proto většinou vyrážela za zábavou bez něj, což v Henrym vyvolávalo silné podezření, že je mu manželka nevěrná. Nejprve mezi manželi docházelo pouze k hádkám, později však Henry začal svou manželku bít.

Série vražd

Rodinu navíc postihla tragédie. V únoru 1885 byl Henry v Sydney. Když se vrátil, tak zjistil, že jejich nejstarší dcera Mable (6 let) během jeho nepřítomnosti vážně onemocněla. Trpěla silnými bolestmi v břiše, které doprovázelo časté zvracení. I přes snahu přivolaných lékařů se Mabelin stav nadále zhoršoval a 23. února 1885 dívka v šílených bolestech zemřela. Těsně po její smrti si Needleová nechala vyplatit 100 liber ze životní pojistky své zemřelé dcery.

V září 1889 onemocněl i Henry Needle (32 let). Příznaky byly naprosto stejné. Přivolaný lékař později uvedl, že Henry odmítal jakékoliv jídlo či pití připravené jeho manželkou. V několika případech prý jídlem mrštil vztekle o zeď. Nikdy však neřekl důvod svého podivného chování. 4. října 1889 Henry zemřel. Podle lékaře zemřel na kombinaci hepatitidy a střevního tyfu. Jeho konec také urychlil nedostatečný příjem potravy. Po Henryho smrti bylo Needleové vyplaceno 60 liber z jeho životní pojistky. Zbylá částka měla být vyplacena jejich dětem, jakmile dosáhnou plnoletosti.

Na podzim 1890 záhadná nemoc postihla i 6letou Elsie. Příznaky byly opět naprosto totožné. I když dívka statečně bojovala, 9. prosince 1890 zemřela. Smrt pro ni byla možná i vykoupením, protože poslední 3 týdny svého života prožila v nesnesitelných bolestech. Dokonce začala krvácet z úst. Lékař stanovil jako příčinu smrti gangrenózní stomatitidu a naprosté vyčerpání organismu. Po její smrti bylo Needleové vyplaceno dalších 60 liber, což byla částka, kterou měla dostat její dcera z Henryho pojistky.

Na konci léta 1891 onemocněla i nejmladší dcera May. 4leté děvčátko prudkým bolestem dlouho nevzdorovalo. Už 27. srpna 1891 May zemřela. Podle lékaře na tuberkulózní meningitidu. Needleová poté dostala vyplacen i zbytek z manželovy pojistky.

V roce 1892 Needleová pronajala volné pokoje v domě dvěma bratrům - Ottovi a Louisovi Junckenovým. O 2 roky později se vztah mezi Needleovou a Ottou výrazně prohloubil. Otto ji dokonce požádal o ruku. S tím však zásadně nesouhlasil Louis ani jejich matka. 18. srpna 1893 Louis náhle onemocněl. Pod vlivem silných bolestí nakonec souhlasil s bratrovým zasnoubením. Ihned poté se jeho zdravotní stav náhle zlepšil. Záhadná nemoc se znovu ozvala v dubnu 1894. Určité zlepšení nastalo poté, co jej přijela navštívit jedna jeho příbuzná, která se o něj několik dní starala a vařila mu. Druhý den po jejím odjezdu Louis snědl snídani, kterou připravila Needleová. Ihned poté se jeho zdravotní stav prudce zhoršil. 15. června 1894 Louis zemřel. Jako příčiny smrti byly stanoveny zánět žaludku a naprosté vyčerpání organismu.

Zatčení a soud

Po Louisově smrti dorazili do Melbourne i jeho matka a jeho druhý bratr Hermann. Ten se už od počátku netajil svou averzí vůči Needleové. Dokonce jí řekl do očí, že Otto si zaslouží mnohem lepší ženu, než je ona. Jednoho dne začal i on trpět prudkými bolestmi břicha a zvracením. A to poté, co pozřel jídlo připravené Needleovou. Poměrně záhy se uzdravil, ale bolesti se vrátily, když přijal pozvánku Needleové na společnou snídani. Stejný scénář se pak opakoval ještě jednou. Hermann se uzdravil, aby se bolesti znovu objevily poté, co snědl jídlo připravené Needleovou. Když to sdělil svému lékaři, ten okamžitě odebral vzorek Hermannových zvratků, který následně poslal na analýzu. Ta jednoznačně ukázala, že Hermann byl otráven arzenikem.

Lékař neprodleně informoval policii, která pro změnu kontaktovala Hermanna. Vyšetřovatelé se rozhodli, že jej využijí, aby na Needleovou nastražili past. Hermann šel z policejní stanice rovnou k Needleové, kterou požádal o šálek čaje. V momentě, kdy Needleová položila šálek na stůl, Hermann zapískal na policejní píšťalku. V tu chvíli vrazili do domu policisté čekající venku. Needleová pochopila, že je zle a pokusila se šálek převrhnout na podlahu. Hermann ji ovšem včas zastavil. O několik okamžiků později byla Needleová odvedena na policejní stanici. Obsah šálku byl rovněž poslán na expertízu. Ta ukázala, že v čaji bylo takové množství arzeniku, že by to stačilo na zabití 5 lidí.

Byla nařízena exhumace těl všech 5 obětí. Ve všech byly nalezeny smrtelné dávky arzeniku. S výjimkou May, v jejím případě byly testy neprůkazné. Na policii se také obrátil lékárník, bydlící naproti domu Needleové. Ten uvedl, že si u něj Needleová kupovala arzenik. Údajně proto, že se potřebovala zbavit krys v domě. I přesto, že pitva odhalila přítomnost jedu ve 4 tělech, Needleová byla nakonec obviněna pouze z vraždy Louise Junckena.

Needleová vždy popírala jakoukoliv vinu. Vyšetřovatelé zejména nechápali, jaký měla motiv k vraždám svých dětí. Je sice pravdou, že Needleová tak dostala vyplacenou celou manželovu pojistku. Faktem ovšem je, že téměř veškeré takto získané peníze poté utratila za nákladný náhrobní kámen na hrobech svých obětí. Finanční motiv tedy neobstojí.

Samotný soud trval pouhé 3 dny. Needleová během něj neprojevovala žádné emoce, celé líčení pozorovala naprosto nezaujatě. Když byla nakonec uznána vinnou a odsouzena k trestu smrti, řekla jen: "Smrti se nebojím. Jsem nevinná, takže se těším, až se v nebi znovu setkám se svými milovanými dětmi."

Needleová v poslední vůli odkázala veškerý svůj majetek svému milovanému Ottovi. Je však nutné poznamenat, že se jednalo o pouhých 25 liber, které byly po její smrti Ottovi vyplaceny z její životní pojistky. I svůj poslední dopis adresovala svému snoubenci. Opakovala v něm, že se smrti nebojí, právě naopak. V dopise uvedla, že jedině v nebi bude konečně šťastná. Na závěr dodala, že bude na Ottu čekat u nebeské brány i se svými dětmi.

Needleová byla oběšena 22. října 1894 ve věznici v Melbourne. Když byla dotazována na její poslední slova, odpověděla: "Nemám už co říct." Propadlo bylo spuštěno přibližně v 08:00. Martha Needleová se dožila 31 let.

Zdroje: wikipedia.org, familytreecircles.com