(Maďarsko)

Datum jejího narození je dnes už neznámé, stejně jako jakákoliv fakta o jejím osobním životě. Jisté je jen to, že to byla porodní bába, která se v roce 1911 přestěhovala do chudé maďarské vesnice Nagyrév (tehdejší Rakousko-Uhersko). Už v té době tvrdila, že je sice vdaná, ale její manžel zmizel neznámo kam. Během příštích 10 let byla desetkrát uvězněna za provádění nelegálních potratů. Vždy však byla nakonec propuštěna bez jakéhokoliv soudu.

V tehdejší době se ženy musely provdat za muže, které jim vybrala jejich rodina. A protože rozvod byl v tehdejší společnosti naprosto netolerovatelný, žena s tímto mužem musela zůstat, ať už byl sebevíc agresivní či krutý. Vše se ještě zhoršilo s koncem první světové války, kdy se muži vrátili z fronty a mnohdy zjistili, že jejich manželky mají třeba i několik milenců, v některých případech dokonce z řad zajatých spojeneckých vojáků, kteří byli za války umístěni do blízkosti vesnice. A byla to právě Fazekasová, která přišla s poměrně radikálním řešením, které by manželkám pomohlo vyřešit jejich problémy...

Fazekasová začala místní ženy přesvědčovat, aby se svých nepohodlných manželů zbavily pomocí jedu, který jim sama opatří. Ve skutečnosti šlo o arzenový roztok, který Fazekasová získávala vařením obyčejných mucholapek. Naivně se totiž domnívala, že takto získaný jed je pak v lidském těle nezjistitelný. Mnoho žen na takové řešení přistoupilo. Fazekasová si za své "služby" účtovala podle finanční situace své klientky. V mnoha případech jejich manžely otrávila ona sama. Z odhalení strach mít nemusela, protože její bratranec byl úředníkem, který vyplňoval a potvrzoval úmrtní listy. Tím jí zajistil dostatečné krytí pro její vražedné podnikání. Jenže to, co začalo jako snaha zbavit ženy jejich hrubiánských manželů, se velice rychle zvrhlo v naprosté vražedné šílenství. Když totiž ženy zjistily, že jim vraždy jejich manželů prošly, začaly se zbavovat i ostatních členů rodiny, aby se takto dostaly k dědictví. V několika případech otrávily i vlastní dětí, což Fazekasová údajně komentovala slovy: "Správně děláte. Kdo má ty haranty živit?" Jedna z žen se takto zbavila dvou manželů a v době svého zatčení již měla zakoupený jed pro třetího manžela. Z každé vraždy přitom slušně profitovala. Žena známá pouze pod příjmením Palinková se tímto způsobem zbavila nejen svého manžela, ale také svých rodičů, dvou bratrů, švagrové a tety. Díky tomu zdědila nový dům a dva a půl akru půdy. Netrvalo dlouho a Fazekasová začala nabízet své "služby" i ženám ve vedlejší vesnici.

To vše trvalo až do listopadu 1929, kdy byla Fazekasová a ostatní travičky zatčeny. Existuje hned několik verzí, jak k tomu došlo. Podle té první byla jedna z žen přistižena při činu a následně udala i ostatní vražedkyně, včetně Fazekasové. Podle druhé verze jakýsi student medicíny objevil nezvykle vysoké množství arzénu v těle jednoho ze zavražděných manželů. Podle třetí verze došlo k odhalení poté, co jedny z novin obdržely anonymní udání na jednu z traviček. Jisté je však pouze to, že v domě Fazekasové bylo nalezeno tak obrovské množství arzénového roztoku, že by tím mohla otrávit tři vesnice. Policie se proto rozhodla pro exhumaci těl některých mužů. Jejich bývalé manželky se ještě na poslední chvíli pokusily vyměnit náhrobní kameny na jejich hrobech, ale ani to je nezachránilo. Překvapení policisté zjistili, že někteří z mužů byli pohřbeni s lahvičkou arzénového roztoku nebo s jídlem, které obsahovalo arzén. Později bylo zjištěno, že takto byly pohřbeny pouze oběti, které měla na svědomí sama Fazekasová.

Poté, co byl v tělech většiny obětí nalezen arzén, začala policie se zatýkáním. Jedna z traviček se sama otrávila po příjezdu na policejní stanici. Jed byl však patrně o něco slabší a tato žena nakonec umírala dlouhé hodiny v ukrutných bolestech. Ukázalo se, že k první vraždě došlo již v roce 1911, kdy byl svou manželkou otráven Ludvík Takacs. Počet obětí není dodnes jasný. Odhaduje se, že sama Fazekasová zavraždila minimálně 45 mužů. Celkový odhad pak říká, že těmto ženám mohlo padnout za oběť kolem 300 lidí... Zatčeno bylo 34 žen a jeden muž (patrně bratranec Fazekasové). Před soudem nakonec stanulo 26 žen, z nichž 8 bylo odsouzeno k trestu smrti (ovšem pouze dvě byly opravdu popraveny). Dalších 12 žen bylo posláno do vězení na různě dlouhou dobu. Júlia Fazekasová mezi nimi však nebyla. Ještě před začátkem soudního procesu se oběsila ve vlastní cele.

Zdroje: wikipedia.org, UnknownMisandry.blogspot.com