"Baby Farmers"

(Austrálie)

John Makin se narodil 14. února 1845 v Daptu v Austrálii. O jeho životě je známo jen to, že v dospělosti pracoval jako vozka v pivovaru. Jeho budoucí manželka se narodila 20. prosince 1845 v Sydney jako Sarah Jane Sutcliffeová. Její otec byl mlynář a několikrát trestaný zločinec. Většinu svého života se živila jako porodní asistentka. Jejím prvním manželem se stal námořník jménem Charles Edwards, za kterého se provdala 29. dubna 1865. Z tohoto manželství vzešlo jedno dítě - dcera. Zda manželství skončilo rozvodem nebo Sarah ovdověla už dnes není známo. Jisté je to, že 27. srpna 1871 se jejím druhým manželem stal John Makin.

Postupně se jim narodilo 10 dětí - 5 synů a 5 dcer. Rodina se celou dobu potýkala s finančními problémy. Vše se ještě zhoršilo, když se John zranil při nehodě, následkem čehož přišel o zaměstnání. Manželé se rozhodli nastalou situaci řešit odpovídáním na inzeráty v novinách, ve kterých zoufalé matky hledaly náhradní rodiny pro své nemanželské děti. Na tyto inzeráty většinou odpovídal John. Během schůzky ženy souhlasily, že budou na výživu svých dětí přispívat pravidelnou platbou. Ta se platila i na několik měsíců dopředu, což bylo 3 - 5 liber. Makin poté ještě podepsal prohlášení, ve kterém zbavoval otce dítěte jakékoliv odpovědnosti. Makinovi se poté velice často stěhovali, což bylo pravděpodobně proto, aby některou z žen nenapadlo přijít své dítě navštívit. Po Makinových zůstávaly v mnoha případech dluhy na nezaplaceném nájemném.

V červnu 1892 si 18letá Amber Murrayová podala inzerát v "Sydney Morning Heraldu". Ocitla se v zoufalé situaci, protože tehdejší společnost odmítala akceptovat fakt, že se Amber 3 měsíce předtím narodil nemanželský syn Horace. Rozhodla se tedy najít chlapečkovi náhradní rodinu. Na inzerát odpověděli Makinovi, kteří souhlasili s tím, že se o Horaceho postarají, pokud jim bude Amber zasílat 10 šilinků týdně. Na schůzku tentokrát dorazila jedna z dcer Makinových, která od plačící Amber převzala dítě a počáteční platbu, která činila 3 libry. Amber poté Makinovy několikrát kontaktovala se žádostí, zda může svého syna navštívit. Vždy se jí dostalo zamítavé odpovědi, pokaždé však z jiného důvodu. Když jí nakonec došla trpělivost a navštívila adresu nedaleko Sydney, na kterou posílala peníze, zjistila, že Makinovi se několik dnů přestím odstěhovali do Macdonaldtownu.

11. října 1892 byl James Hanoney pověřen, aby na dvorku u domu v Burren Street v Macdonaldtownu uvolnil ucpaný odpad. Během práce narazil na příčinu problému, podivně páchnoucí neforemnou hmotu, která ucpala odtokovou trubku. Když s potížemi onu hmotu vytáhl, hrůzou se mu zježily vlasy na hlavě. Z odtokové trubky na něj totiž vypadla tělíčka dvou kojenců zabalená do jakési textilie. Vyděšený James běžel okamžitě na policii. Ta poté  v odpadu našla ještě několik kusů dětského oblečení.

Vyšetřovatelé zjistili, že v domě bydleli manželé Makinovi i se svými dětmi. Nedlouho předtím se  přestěhovali do Chippendaleu. Zde byli oba manželé zatčeni, stejně jako 4 z jejich dcer (ty však byly krátce poté propuštěny). Policii se podařilo najít 11 domů, ve kterých Makinovi bydleli od roku 1890. Dvory těchto domů byly důkladně prohledány, přičemž policie nalezla těla dalších 13 kojenců. Byl mezi nimi i 3měsíční Horace Murray, jehož oblečení bylo identifikováno jeho matkou. Je smutným faktem, že se tak stal jedinou identifikovanou obětí.

Lékaři nebyli schopni stanovit přesné příčiny smrti obětí, protože na tělech nebyly nalezeny stopy po násilí či otravě. Patolog pouze vyslovil domněnku, že děti byly pravděpodobně udušeny. Uvedl rovněž, že malý Horace zemřel patrně jen několik dní poté, co jej Makinovi "adoptovali".

Makinovi byli nakonec obviněni pouze z vraždy Horace Murrayho. Soudní proces začal v březnu 1893. Proti Makinovým svědčily i jejich dcery. Jedna z nich poznala dětské oblečení nalezené na místě nálezu jednoho z těl. Řekla, že to stejné oblečení mělo na sobě jedno z dětí, o které se starala její matka. Další z dcer uvedla, že do Macdonaldtownu s nimi cestovaly dvě malé holčičky, které se těsné poté záhadně ztratily. U soudu svědčilo i několik párů, které dosvědčily, že Makinovým svěřily své děti, které už poté nikdy neviděly. Proti tomu protestovala obhajoba, která tvrdila, že svědectví těchto lidí nemá co do činění s vraždou Horace Murrayho. Námitky obhajoby však byly zamítnuty.

John a Sarah Makinovi byli nakonec uznáni vinnými z vraždy Horace Murrayho, načež byli oba odsouzeni k trestu smrti oběšením. Soudce ve své závěrečné řeči uvedl: "Oklamali jste ženy, které se dostaly do zoufalé situace. Slíbili jste jim, že se postaráte o jejich děti, i když jste to nikdy neměli v úmyslu. Tyto nebohé děti jste pak zavraždili a jejich těla odhodili jako psí mršinu. A přitom jste nadále pobírali peníze od jejich matek. Za účelem zisku jste tak zničili velké množství životů."

Oba odsouzení se na místě odvolali. Sarah byl rozsudek zmírněn na doživotní nucené práce. Na rozsudku jejího manžela se však nic nezměnilo, a to i přesto, že podal žádost o milost. John poté sepsal prohlášení, ve kterém tvrdil, že tělo dítěte, za jehož smrt byli odsouzeni, ve skutečnosti nebyl Horace Murray. Podle něj se mělo jednat o dítě, které zavraždili asi měsíc předtím, než vůbec odpověděli na inzerát Amber Murrayové. Policie se však tímto prohlášením nezabývala. 15. srpna 1893 byl John Makin oběšen ve věznici v Darlington Goal. Bylo mu 48 let.

Dcery Sarah Makinové mezitím začaly bojovat o její podmínečné propuštění. A zatímco v roce 1907 byly neúspěšné, o 4 roky později dosáhly svého. 29. dubna 1911 byla Makinová podmínečně propuštěna, zejména kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu. Ve vězení strávila 19 let.

Sarah Makinová zemřela 15. září 1918 ve věku 72 let. Její tělo bylo pohřbeno na hřbitově v Rockwoodu. Spolu s ní zemřela i naděje, že se někdy dozvíme skutečný počet dětí, které se svým manželem zavraždila.

Zdroje: wikipedia.org, Australian Dictionary of Biography