(Nizozemí)

Životopis

Johannes Marinus van Zon se narodil 6. března 1941 v Utrechtu. Jako dítě byl tichý a velice rád utíkal do svého světa fantazie, kterému dával přednost před tím reálným. Jeho matka ho vychovávala ve víře, že je výjimečný, což mělo za následek, že z van Zona nakonec vyrostl samolibý sobec. Ve škole však byl průměrným žákem, vynikal pouze svou leností a nedůvěryhodností. To vše se později přeneslo i do van Zonova života v dospělosti, kdy nebyl schopen udržet si stálé zaměstnání. Když se mu zkrátka nechtělo do práce, tak zůstal doma. Netřeba dodávat, že jeho zaměstnavatelé pro to neměli velké pochopení. Díky tomu byl van Zon velice často bez peněz. Tento problém pak řešil tím, že prodával pornografické fotografie svých tehdejších přítelkyň. A aby toho nebylo málo, v pozdějších letech se z van Zona stal silný alkoholik. Nadále však žil v přesvědčení o své jedinečnosti a lidem ve svém okolí tvrdil, že je agent CIA, módní návrhář, soukromý detektiv nebo filmová hvězda. Měl však jednu výhodu, byl poměrně atraktivního vzhledu, díky čemuž mnoho žen i mužů (van Zon byl bisexuál) nad jeho výmysly mávlo rukou.

Série vražd

Červenec 1964 - Elly Hager-Segorová se po první schůzce s van Zonem nechá přesvědčit, aby ho u sebe nechala přespat. Noc poté skončí sexem. Když však Elly ráno spěchá do práce (věc, kterou van Zon neznal) a odmítne jeho nabídku na "druhé číslo", van Zon se rozzuří a nebohou Elly uškrtí. Pak jí ještě kuchyňským nožem podřízne hrdlo.

1965 - van Zon naváže bližší vztah s britským homosexuálním režisérem Claudem Berkeleyem. Ten je ještě téhož roku zavražděn. Podrobnosti o jeho vraždě chybí, s největší pravděpodobností však byl uškrcen.

Poté van Zon zaútočí i na svou tehdejší přítelkyni Caroline Gigliovou (47 let). Té se podaří van Zonovi utéct a o všem informuje policii. Ta sice van Zona zatkne, ale pro nedostatek důkazů ho posléze opět propustí.

29. dubna 1967 - van Zonova bývalá přítelkyně Coby van der Voortová (37 let) mu stále nadbíhá a snaží se ho přesvědčit, aby se k ní vrátil. Proto se rozhodne, že se Coby zbaví. Navštíví ji a vnutí jí jakési prášky s tím, že jde o afrodiziaka. Ve skutečnosti jsou to silné barbituráty. Když Coby po jejich požití usne, van Zon jí rozbije hlavu olověnou trubkou. V tu chvíli je žena stále naživu. Pohled na znetvořený obličej své bývalé přítelkyně a její škubající se tělo van Zona natolik vzruší, že ženu ještě znásilní. Teprve poté dílo dokončí několika bodnými ranami nožem. Pak se vše pokusí zamaskovat jako loupežnou vraždu a svou oběť okrade o její šperky.

Van Zon se později v alkoholovém opojení "pochlubí" s touto vraždou svému známému, dalšímu kriminálníkovi jménem Arnoldus Rietbergen. Ten tuto informaci poté využívá k tomu, aby van Zona vydíral. De facto tím van Zona přinutí k dalším dvěma vraždám. 31. května 1967 van Zon ubije trubkou obchodníka Jana Donse a 12. srpna 1967 potká stejný osud mlékaře Reijera de Bruijina. Obě oběti van Zon okrade o peníze a cennosti a o kořist se dělí s Rietbergenem.

Zatčení a soud

Další obětí má být na Rietbergenův pokyn jeho bývalá přítelkyně Dora Woortmeijerová. Tu van Zon rovněž napadne olověnou trubkou, pak ji okrade a v domnění, že je žena mrtvá, odejde pryč. Doře se však podařilo přežít. Policie už v té době měla na van Zona podezření díky několika tipům z utrechtského podsvětí. Když pak Dora popsala muže, který na ni zaútočil, bylo vše jasné. Policie van Zona zatkla 13. prosince 1967. Krátce poté byl zatčen i Rietbergen.

U výslechů se van Zon k vraždám doznal, ale obviněn byl nakonec "pouze" z vražd Coby van der Voortové, Jana Donse a Reijera de Bruijina. U soudu van Zon tvrdil, že ho k vraždám donutil Rietbergen. Moc platné mu to ovšem nebylo, protože byl v březnu 1970 odsouzen na doživotí. Rietbergen nakonec vyvázl pouze se 7 lety odnětí svobody.

Ve vězení měl van Zon z neznámých důvodů velká privilegia oproti ostatním vězňům. Dokonce se ve vězení i oženil. V roce 1974 se jeho manželkou stala sociální pracovnice a terapeutka Riet van der Brinková. A i nadále měl van Zon štěstí. Jeho doživotní trest mu byl zmírněn na pouhých 28,5 roku ve vězení a za dobré chování byl nakonec v roce 1986 propuštěn na svobodu.

Mimo zdi vězení už tolik štěstí neměl. Byl neustále pronásledován tiskem, začal opět silně pít a v roce 1995 se s ním rozvedla i jeho manželka. Ke konci svého života se dvakrát přestěhoval, nejprve do Wirdumu a poté do Delfzijlu. Tam také 11. května 1998 Johannes Marinus van Zon zemřel ve věku 57 let. Jeho smrt byla zaviněna právě jeho nadměrnou konzumací alkoholu.

Zdroje: wikipedia.org, Encyclopedia of Serial Killers