"Zebra Murders"

(USA)

Zebra Murders byla rasově motivovaná série vražd, kterou měla na svědomí skupina černochů, kteří si říkali Andělé smrti. Oběťmi byli výhradně bílí obyvatelé San Francisca v Kalifornii (až na jednu výjimku). Jejich vražednému řádění padlo za oběť přinejmenším 15 lidí, dalších 9 bylo zraněno.

Série útoků

19. října 1973 - Richard Hague (30 let) a jeho manželka Quita (28 let) byli kousek od svého domu na Telegraph Hill přepadeni skupinou afroameričanů, kteří je donutili nastoupit do dodávky. Tam začali dva muži Quitu osahávat. Po chvíli jí třetí z útočníků podřízl mačetou hrdlo. Řez byl veden takovou silou, že ženě téměř oddělil hlavu od těla. Zbytek mužů pak zaútočil na Richarda. Toho později jen vyhodili z dodávky v domnění, že je mrtvý. Richardovi se tak naštěstí podařilo přežít.

29. října 1973 - Frances Roseová (28 let) jela svým autem do Kalifornské univerzity, když jí před auto skočil neznámý muž. Frances se podařilo auto včas zabrzdit, ale muž jí v tu chvíli začal zběsile střílet do předního skla. Většina z kulek mířila na místo řidiče. Frances byla na místě mrtvá.

9. listopadu 1973 - přímo na ulici byl Robert Stoeckmann (26 let) přepaden mužem s pistolí. Došlo však k zápasu, během kterého se Robertovi podařilo útočníkovi zbraň sebrat a zahnat ho střelbou na útěk.

25. listopadu 1973 - ve svém obchodě s potravinami byl přepaden Saleem Erakat (53 let, muslim původem z Jordánska). Útočníci ho odtáhli na toaletu, kdo ho svázali a zastřelili.

11. prosince 1973 - umělec Paul Dancik (26 let) byl zastřelen, když telefonoval z telefonní budky. Útočník ho třikrát střelil do hrudi.

13. prosince 1973 - Art Agnos (35 let), budoucí starosta San Francisca se v téměř výhradně černošské čtvrti v Potrero Hill zúčastnil schůze ohledně otevření nemocniční kliniky. Po jednání ještě před budovou diskutoval se dvěma ženami. V tu chvíli k němu přistoupilo několik mužů a dvakrát ho střelili do hrudi. Art byl sice vážně zraněn, ale přežil. Stejné štěstí však neměla Marietta DiGirolamová (31 let), která byla napadena ten stejný večer. Když procházela po Divisadero Street, byla vtažena neznámým mužem do vchodu jednoho z domů. Tam ji útočník dvakrát střelil do hrudi. Když pak oběť ležela nehybně na zemi, vrah ji ještě jednou střelil do zad. Marietta byla na místě mrtvá.

20. prosince 1973 - když se Angela Roselliová (není to její skutečné jméno) vracela domů, přistoupili k ní dva muži a třikrát na ni vystřelili. "Angela" měla obrovské štěstí a přežila, třebaže se jedna z kulek otřela o její páteř. V ten stejný večer byl napaden i vrátný Ilario Bertuccio (81 let), když se vracel z práce. Útočník  vypálil 4 rány do jeho ramen a hrudi. Ilario následkům zranění podlehl.

22. prosince 1973 - Neal Moynihan (19 let) se vracel z nákupu ze Civic Center, když ho předešel muž, který šel celou dobu za ním. Muž se otočil a několikrát na něj vypálil z pistole. Zasáhl Neala do tváře, krku a hrudi. Oběť neměla šanci přežít. O pouhých 6 minut později přišla Mildred Hoslerová (50 let) na autobusovou zastávku. Tam na ni čekal neznámý muž, který na ni okamžitě vytáhl pistoli. Mildred sice začala utíkat, ale útočník na ni čtyřikrát vystřelil a Mildred padla mrtvá k zemi.

24. prosince 1973 - skupina černochů unesla bezdomovce (jeho jméno se nikdy nepodařilo zjistit) na Ghirardelli Square a odvezli ho do skladiště firmy Black Self-Help Moving and Storage's. Zde muže svázali, nasadili mu roubík a postupně mu mačetami odsekávali končetiny. Nakonec mu usekli hlavu a zbytek těla hodili do zálivu. Torzo mužova těla bylo nalezeno až 10. února 1974.

29. ledna 1974 - v tento den došlo k neuvěřitelným 6 útokům. Tana Smithová (32 let) byla zastřelena, když šla do obchodu s látkami. Vincent Wollin (69 let) byl zastřelen, když se vracel z práce. John Bambic (84 let) byl zastřelen, když vybíral z odpadků vyhozené plechovky a lahve. Jane Hollyová (45 let) byla zastřelena, když nesla prádlo do prádelny. Roxanne McMillanová (23 let) byla postřelena, když odnášela věci z auta do svého domu. Roxanne útok přežila, ale od té doby je odkázána na invalidní vozík. Dalším přeživším byl Thomas Bates, který byl postřelen když stopoval poblíž Emeryville.

1. dubna 1974 - dva členové Armády spásy šli směrem k Mayfair Market, když k nim přijel afroameričan na kole. Vypálil po nich čtyřikrát z pistole a ujel. Thomas Rainwater (19 let) byl na místě mrtev, Linda Storyová (21 let) dokázala přežít. Policie byla na místě během 15 sekund, ale po útočníkovi jako by se slehla zem.

14. dubna 1974 - Ward Anderson a Terry White (15 let) zrovna čekali na autobusové zastávce na rohu Fillmore a Hayes Street, když k nim přišel černoch a začal na ně pálit z pistole. Oběma se podařilo přežít.

16. dubna 1974 - Nelson T. Shields (23 let) přijel ke svému kamarádovi na Vernon Street, aby mu pomohl odvézt koberec. Zrovna když se snažil uvolnit místo v úložném prostoru svého auta, zaznělo několik výstřelů. Nelson byl mrtev dřív, než dopadl na zem. Jeho kamarád později dosvědčil, že viděl z místa činu utíkat neznámého černocha.

Zatčení a soud

Tato série útoků vyvolala v San Franciscu vlnu paniky. Lidé chodili ven jen ve skupinách a po soumraku nevycházeli vůbec nebo pokud to nebylo nezbytně nutné. Začala trpět i ekonomika města, protože téměř ustal jakýkoliv turistický ruch. San Francisco (které je jinak proslulé svým nočním životem) se po setmění stalo městem duchů.

Policejní sbor byl výrazně posílen a byla vytvořena speciální jednotka pod kódovým jménem "Z". A protože v angličtině se pro písmeno Z používá výraz "Z jako zebra", byla jednotka všeobecně známá pod jménem Zebra (odtud také pojmenování této série vražd jako "Zebra murders"). Policie neměla mnoho stop. Věděla, že za útoky je zodpovědná skupina černochů, která používá pistoli kalibru 32 a měla popisy dvou podezřelých osob. Podle nich nechala vytvořit dvě skici, které následně otiskla v novinách. Policisté na ulicích zastavovali muže, kteří odpovídali popisu a podrobovali je výslechu. Po něm pak mužům dali speciální "Zebra" kartičku, kterou se mohli prokázat při další kontrole jako důkaz, že už u výslechu byli a nebylo u nich zjištěno nic podezřelého. Během prvního víkendu bylo takto zkontrolováno přes 500 mužů, kteří alespoň trochu odpovídali popisu podezřelých. Tento postup se setkal s vlnou nevole u černošských obyvatel San Francisca, kteří ho považovali nejen za neefektivní, ale také za rasistický a diskriminační. Nastalé vášně musel krotit Washington Garner, první černošský policejní komisař, který žádal spoluobčany o trpělivost a maximální možnou spolupráci. Nicméně tato taktika byla opravdu neefektivní, takže od ní policie nakonec sama ustoupila.

V dubnu 1974 radnice nabídla 30 000 dolarů jako odměnu za pomoc při dopadení vrahů. Zanedlouho se policii ozval Anthony Harris, zaměstnanec v Black Self-Help Moving and Storage's. Tvrdil, že se poznal na policejních skicách a že se chce s detektivy sejít v Oaklandu. Zde policistům uvedl několik detailů ohledně útoků, které policie nikdy nezveřejnila. Policistům bylo jasné, že se jim podařilo získat důležitého svědka. Harris uvedl, že sám nikdy nikoho nezabil, ale že byl několika vraždám přítomen. Výměnou za svou beztrestnost a zařazení do programu na ochranu svědků pro sebe, svou přítelkyni a její dítě, poskytl policistům jména a adresy všech iniciátorů těchto vražd. Policie díky těmto informacím zatkla během masivního zátahu 1. května 1974 Larryho Craiga Greena a J. C. X. Simona v domě na 844 Grove Street. Další podezřelí byli ve stejný den zatčeni v sídle Black Self-Help Moving and Storage's. Při zatýkání nekladli žádný odpor. Ze všech zadržených byli nakonec 4 podezřelí propuštěni pro nedostatek důkazů. Ve vazbě zůstali Green, Simon, Manuel Moore a Jessie Lee Cooks. První tři vehementně popírali jakoukoliv vinu. Cooks se přiznal a společně s Harrisem vypověděli, že byli součástí skupiny Andělů smrti vzdáleně napojenou na muslimskou sektu Nation of Islam. Tato skupina byla zaměřena proti bělochům a černošským "odpadlíkům". Pokud chtěli její členové postoupit v hierarchii výš, museli si "povýšení" vysloužit útoky na vhodné cíle. Mluvčí černošských muslimů odmítl jakoukoliv spojitost s těmito útoky, zatímco sekta Nation of Islam zaplatila Greenovi, Simonovi a Mooreovi advokáty.

Samotný soud byl zahájen 3. března 1975 a stal se vůbec nejdelším v historii Kalifornie. Obhajoba se snažila zpochybnit Harrisovo svědectví, což se jí ovšem nepodařilo. Navíc policie nalezla u jednoho z obviněných poloautomatickou pistoli Beretta kalibru 32, ze které se prokazatelně střílelo při několika smrtelných útocích. Pod záplavou důkazů se nakonec i zbývající tři obvinění přiznali a začali spolupracovat. Díky tomu byli všichni čtyři nakonec v roce 1976 sice shledáni vinnými, ale odsouzeni pouze k doživotnímu vězení s možností podmínečného propuštění. O to také několik z nich opakovaně žádalo, byli však vždy odmítnuti. J. C. X. Simon zemřel 12. března 2015 z přirozených příčin ve své cele ve vězení v San Quentinu ve věku 69 let. Manuel Moore zemřel ve vězeňské nemocnici ve Stocktonu v roce 2017 ve věku 75 let.

Nikdy se nepodařilo zjistit, kolik členů Andělé smrti vlastně měli. Stejně tak je značně nejistý i počet jejich obětí. Podle některých kriminalistů a expertů mohlo být obětí až 73. Profesor kriminologie Anthony Walsh v roce 2005 napsal: "Je možné, že Andělé smrti zavraždili více lidí než všichni ostatní sérioví vrazi aktivní v té době dohromady."

Zdroj: wikipedia.org