(USA)

Narodil se 9. listopadu 1970 ve městě Woonsocket na Rhode Islandu. Jeho bezproblémové dětství skončilo v 9 letech, kdy se jeho rodiče rozvedli. S touto skutečností se pravděpodobně nikdy nedokázal zcela smířit. Už předtím byl považován za introverta, po rozvodu svých rodičů se však ještě více uzavřel do sebe. Když mu bylo 17 let, jeho matka zemřela na rakovinu plic. O 5 let později podlehl stejnému onemocnění i jeho otec. Střední školu absolvoval bez sebemenších problémů, poté začal pracovat v místní papírně.

S příchodem dospělosti se Mailhot snažil vymanit ze škatulky průměrného kluka odvedle. Koupil si Harley Davidson a koženou bundu, aby vypadal jako člen motorkářského gangu. Začal chodit do posilovny, aby měl podobnou muskulaturu, jako jeho oblíbení wrestleři. Při karaoke show se rád chopil mikrofonu a svým pojetím písní od Metallicy nebo Kiss se snažil udělat dojem na návštěvníky baru. Ale ať se snažil sebevíc, nikdo si jej nevšímal. Nikdy se mu nepodařilo vybočit z průměru. Po jeho zatčení téměř všichni obyvatelé města vypovídali stejně. Všichni věděli, kdo je Jeffrey Mailhot, ale téměř nikdo jej ve skutečnosti neznal. Pro všechny to byl hodný, milý a velice slušný chlápek odvedle. Nikdy nezapomněl poděkoval, vždy ochotně pomohl druhým.

Několik přátel však Mailhot přece jen měl. Ti jej popisovali jako velice citlivého člověka se smyslem pro humor. Byl však až přehnaně pořádkumilovný. Každá věc v jeho bytě musela být vždy na svém místě, Mailhot si dokonce několikrát za den kontroloval peněženku, zda v ní má správně uspořádané peníze. Občas propadal depresím, kdy několik dní nevycházel ze svého bytu. Postupem času začal trpět výkyvy nálad. Jedna z jeho kamarádek později popsala, jak s Mailhotem sledovala jakousi komedii: "Během vteřiny se jeho smích změnil na usedavý pláč. Když jsem se ho zeptala, co se stalo, řekl mi, že umře sám, protože žije tak strašně obyčejný život." Stejná žena přiznala, že byla do Mailhota zamilovaná. Na klasický vztah mezi nimi nikdy nedošlo, několikrát však spolu měli sex. Během něj ji Mailhot škrtil: "Vždy ale včas přestal a nakonec jsme si to oba užili."

Tuto svou "libůstku" provozoval Mailhot i s místními prostitutkami, které si vodil do svého bytu na 221 Cato Street. Některé z nich si drsnější zacházení nechaly líbit. Později však některé z těchto žen i upadly do bezvědomí. Jakmile se probraly, velice rychle pak z Mailhotova bytu utekly.

V únoru 2003 projíždí Mailhot svou oblíbenou Arnold Street, kde se prostitutky nabízejí klientům. Po pár minutách má Mailhot "vybráno". Nabere do svého auta Audrey L. Harrisovou (33 let). Cestou k jeho bytu padne pár otřepaných frází, doprovázených několika lascivními poznámkami. Jakmile se však za dvojicí zabouchnou dveře od Mailhota bytu, najednou je vše jinak. Mailhot na nic nečeká, okamžitě chytí ženu pod krkem a začne ji škrtit. Tentokrát však nedokáže včas přestat, nejde to. Audrey do útočníka kope, škrábe jej, vše je ale marné. Když konečně sevření povolí, Audrey se sesune k zemi. Něco je špatně. Žena leží bezvládně na zemi s doširoka otevřenýma očima. Možná ještě dýchá, Mailhot však začne panikařit. V hlavě se mu pořád dokola promítají stejné myšlenky: Co teď? Co když je mrtvá? A i když není, určitě mě udá na policii! To nemůžu připustit! Popadne proto polštář a několik sekund jím ženu dusí. Následujících pár minut je Mailhot jako omráčený, netuší, co se právě stalo. Když se konečně probere, odtáhne mrtvé tělo do vany. Pak si jde lehnout. Když se ráno probudí a uvidí v koupelně Auderyino nehybné tělo, okamžitě se mu vybaví události předešlé noci. Netuší, co si s mrtvým tělem počít. Nejprve zavolá do práce a vezme si volno. Pak zabalí mrtvolu do koberce a odtáhne ji do svého auta. Několik hodin pak jezdí po městě, doufaje, že najde vhodné místo, na kterém by se těla zbavil. Žádné takové však nenajde, a tak se nakonec znovu vrátí domů, kde mrtvolu opět uloží do vany.

Další 2 dny žil Mailhot pod jednou střechou s mrtvým tělem své první oběti. Spásný nápad mu nakonec poskytl seriál "Rodina Sopránů", kdy se v jedné epizodě mrtvého těla zbaví tak, že jej rozřežou na kusy. Mailhot si tedy pořídil pilu a přímo ve své vaně rozřezal tělo své oběti na kousky. Jednotlivé části poté vložil do pytlů na odpadky, které následně odhodil na několika skládkách ve městě. Společně s tělem se zbavil i pily. Cestou zpět se ještě zastavil na pivo ve svém oblíbeném baru.

V dubnu 2004 následovala vražda Christine C. Dumontové (42 let). I ji Mailhot vyzvedl na Arnold Street a odvezl ji k sobě domů, kde ji následně uškrtil. Hned následující den si pořídil novou pilu, pomocí níž rozřezal tělo své oběti na kousky, které vložil do pytlů na odpadky. Ty pak vyhodil na skládkách ve městě.

V červnu 2004 si Mailhot do svého bytu přivedl další prostitutku - Jocelin Martelovou (27 let). Když se k němu žena otočila zády, Mailhot ji okamžitě začal škrtit. Jocelin jej však prudce udeřila hlavou. Mailhot uvolnil své sevření, Jocelin se otočila a vší silou zabořila svůj palec do útočníkova oka. Překvapený Mailhot se nezmohl na žádnou reakci a žena tak mohla utéct pryč.

Stejné štěstí však neměla Stacie K. Gouletová (24 let), která navíc byla těhotná. Mailhot ji uškrtil, její tělo rozřezal a v pytlích na odpadky odhodil na skládkách. K této vraždě došlo 4. července 2004.

Všechny Mailhotovy oběti byly vedeny jako pohřešované osoby. Zlom nastal v polovině července 2004, kdy na policejní stanici ve Woonsocket zavolal jakýsi muž, který uvedl, že by si policie měla promluvit se ženou jménem Jocelin Martelová. Vyšetřovatelé zjistili, že po této ženě nemusejí pátrat, Jocelin byla totiž v té době ve vazbě za porušení podmínky. Jocelin policistům vyprávěla o svém nevšedním zážitku v Mailhotově bytě, navíc Mailhota identifikovala na fotografiích. Když se policisté dotazovaly prostitutek na Arnold Street, několik žen jim potvrdilo, že mají s Mailhotem podobnou zkušenost. Vyšetřovatelům bylo jasné, že musí Mailhota navštívit.

16. července 2004 čeká na Mailhota nemilé překvapení. Když se vrací z práce, je před svým domem osloven detektivy, kteří ho poté odvezou na policejní stanici. Mailhot nejprve zapírá, že by někdy platil prostitutkám za sex. Policisté mu však sdělí, že vědí o tom, že je jejich častým klientem. Mailhot tedy přizná, že je často vozí k sobě domů. Pak před něj policisté položí fotografie pohřešovaných žen. Mailhot vytřeští oči a začne křičet: "Nikoho jsem nezabil! Vím, že si to myslíte, ale já je nezabil!" Během výslechu se Mailhot rozpovídá o svém životě. Zmíní se i o ztrátě svých rodičů. Toho vyšetřovatelé využijí: "Jeffrey, tvoji rodiče jsou pochováni. A co rodiny těch žen? Nemají právo, aby mohly pohřbít své blízké? Řekni nám, co se stalo?" Mailhot sklopí zrak a téměř neslyšně řekne: "Zašlo to moc daleko. Nedokázal jsem přestat. Nešlo to. Nikdy bych nedokázal přestat." Poté propukne v pláč.

Během následujících 6 hodin se Mailhot přiznal ke všem vraždám, které spáchal. Uvedl, že byl na násilí závislý, navíc vždy pociťoval silné vzrušení. Své oběti si dokázal odlidštit. Prostitutky pro něj byly něco mnohem méně, než ostatní lidé. Jejich smrt tedy byla ospravedlnitelná. Dále řekl, že se celý život snažil být něčím výjimečným, ale teprve když připravil své oběti o život, cítil se jako důležitý člověk. Nikoho nevinil, zároveň však nedokázal vysvětlit, jak se z něj stal bezcitný vrah: "Nevím, co se stalo. Nikdo mě v dětství nezneužíval, nebyl jsem terčem šikany... Já prostě nevím. Chci říct vše, co se stalo. Chci to mít za sebou. Nečekám odpuštění, vím, že si jej nezasloužím."

Policie rovněž prohledala Mailhotův byt. Jeho koupelna byla plná krvavých skvrn navzdory Mailhotově snaze zbavit se jich. Stopy krve byly nalezeny i na jeho mopu, kterým se snažil uklidit koupelnu. Analýza nalezených krevních skvrn odhalila, že se jedná o krev tří pohřešovaných žen. V nedalekém železářství se navíc policistům podařilo získat záběry z bezpečnostní kamery, na kterých je zachycen Mailhot, jak den po své poslední vraždě kupuje novou pilu. Nejhorší práce však policisty teprve čekala. 12 dní prohledávali skládky napříč celým městem, ve snaze nalézt alespoň část těla některé z obětí. Nakonec slavili jen částečný úspěch, když se jim podařilo najít části těla Stacie Gouletové. Těla ostatních dvou žen nebyla nikdy nalezena.

Mailhot se vzdal svého práva na soud, a tak byl 15. února 2006 za 3 vraždy odsouzen na doživotí s možností podmínečného propuštění v roce 2047. Po vynesení rozsudku řekl: "Vím, že nic nezmírní bolest, kterou jsem způsobil. Doufám, že Bůh alespoň zmírní bolest, kterou cítí rodiny obětí i moje vlastní rodina." Jeffrey Mailhot si i v současné době odpykává svůj trest.

Zdroje: rimonthly.com, Boston Globe