(Nigérie)

22. března 2014 jeden motorkář při projížďce lesem Soka v Ibadanu (stát Oyo, Nigérie) učinil děsivý objev. Narazil na několik lidských těl v blízkosti polorozpadlých budov uprostřed lesa. Okamžitě o svém nálezu informoval policii. Ta poté zjistila, že jde o pouhý začátek. V nejbližším okolí bylo nalezeno více než 20 lidských těl v různém stádiu rozkladu a stovky lidských lebek. V komplexu zchátralých budov pak narazili na 23 stále žijících lidí v zuboženém stavu, z nichž někteří byli k sobě připoutáni řetězy. Jeden z policistů později uvedl: "Bylo to jako dívat se na dokument z 2. světové války, ve kterém sledujete záběry z koncentračních táborů. Všude byl cítit strašný zápach z tlejících těl a výkalů. Mrtvá těla ležela doslova všude, některá jen tak pohozená kousek od cesty, jiná zase v nedalekém septiku. Někteří z přeživších leželi venku a jen se plazili směrem k nám. Vypadali doslova jako kostry obalené kůží. Bál jsem se jich dotknout, abych jim pouhým dotykem neublížil. Pak jsme vstoupili do jedné z budov. Byl tam neuvěřitelný nepořádek, všude se povalovalo oblečení a různé harampádí. A v tom nepořádku, doslova ve svých vlastních výkalech, leželi další přeživší... Byla to hrůza, nikdy v životě na to nezapomenu."

Nikdy se přesně nepodařilo určit k čemu tento tábor vlastně sloužil. Všeobecně se však má za to, že ho používala jakási sekta, která unášela lidi a jejich maso používala pro rituální účely. Některé části těl pak prodávali bohatým Nigerijcům. Mezi oběťmi byli muži, ženy i děti. Jedna z budov evidentně sloužila jako skladiště věcí unesených lidí. Převládalo oblečení. Jak mužské, tak i ženské, a bylo zde i několik kusů oblečení pro kojence. Někteří lidé zde byli drženi několik měsíců. Občas nedostali najíst i několik dní. A když už ano, tak dostali pouze zapáchající zbytky. Někdy byla unesena i těhotná žena, která pak porodila přímo v táboře. Co se s čerstvě narozenými dětmi stalo se nikdy neopařilo zjistit. Později byl ve stejném lese nalezen ještě jeden menší tábor. Obě místa byla propojena podzemním tunelem, ve kterém bylo nalezeno několik dalších uvězněných lidí. Některé z nich se podařilo zachránit, jiní se záchrany nedožili.

Přeživší se shodli na jediné věci. Vše začalo tím, že k nim na ulici přistoupili neznámí muži, kteří tvrdili, že pracují pro vládu a přinutili je nastoupit do auta. Pak už si jen vybavili, jak se probudili v táboře. V ostatních věcech se jejich výpovědi lišily. Někteří tvrdí, že nemohou s určitostí říct, zda v táboře docházelo k vraždám. Jiní zase tvrdí, že lidé byli vražděni přímo před zraky ostatních unesených. Jeden z přeživších uvedl: "Pokaždé to bylo stejné. Dotyčný se musel předklonit a oni ho podřízli jako krávu. Pak mu usekli hlavu a přímo před námi ho naporcovali." Kosti nalezené v okolí nesly stopy po mučení, na některých dětských kostrách byly jasné stopy po mnohačetných frakturách.

Přímo v táboře bylo zatčeno 6 mužů, kteří hlídali tábor. U nich policisté nalezli 3 brokovnice, 1 luk, 7 nožů a 2 sekery. V batohu jednoho z mužů policisté našli 3 uříznuté lidské jazyky. Velice brzy byla celá oblast v obležení místních obyvatel. Ti narazili na dalšího muže, který měl hlídat unesené lidi. Dav ho odtáhl na nejbližší cestu, kde ho zaživa upálil. Jaké byly další osudy zadržených strážných není známo. Policie celou oblast neprodyšně uzavřela a přestala poskytovat informace do tisku. To ještě více rozhněvalo místní obyvatele, kteří už předtím několikrát upozorňovali policii, že se v okolí často ztrácejí lidé a že se v lese Soka ději podivné věci. Bohužel, policie na tato upozornění nereagovala. To ještě více posílilo spekulace, že celou sektu ve skutečnosti vedl některý z vysoce postavených lidí ve vládě a policie se jen snaží zamést vše pod koberec. Pro tyto teorie ovšem neexistuje jediný důkaz.

Není jasné, kolik lidí zahynulo v Ibadanském lese hrůzy. Ty nejmírnější odhady mluví o 150 obětech. Dodnes jsou v této oblasti stále ještě nacházeny ostatky lidských těl. Stejně tak se nikdy nepodařilo zatknout kohokoliv, kdo by byl za tato zvěrstva přímo odpovědný. Faktem tak zůstává, že tento případ je do dnešních dní stále nevyřešený.

Zdroj: wikipedia.org