"Vrah z Valdepeñas"

(Španělsko)

Gustavo Romero Tercero se narodil 16. prosince 1971 ve španělské vesnici Valdepeñas. O jeho dětství či dospívání je známo jen velmi málo. Jisté je to, že se narodil do rodiny, kde tělesné násilí na dětech bylo na denním pořádku, stejně jako nedostatek zájmu rodičů o vlastní děti. Ve škole měl Romero špatný prospěch, navíc začal velice brzy krást. Měl prudkou a velice impulsivní povahu a postupem času začal opovrhovat všemi lidmi ve svém okolí.

Ani tato povaha však nebyla překážkou tomu, aby se oženil. Jeho manželkou se stala Yolanda Saezová, se kterou měl dvě dcery. Třebaže ho jeho sousedé a známí považovali za bezproblémového člověka, doma se Romero měnil v brutálního tyrana, který surově bil svou manželku i děti. Romero byl naprosto posedlý voyeurismem, jeho oblíbeným místem byl park ve Valdepeñas, kde byl schopen se celé hodiny potulovat a šmírovat milenecké páry.

18. června 1993 se Romero už od 16:00 procházel po svém oblíbeném parku. Ve 21:00 narazil na milenecký pár, Ángela Ibáñeze (24 let) a Saru Dotorovou (20 let), který sledoval téměř dvě hodiny v kuse. Ve 22:40 se milenci rozhodli park opustit. Romero k nim přistoupil, přiložil Ángelovi ke krku nůž a přinutil dvojici, aby s ním šla do téměř neosvětlené části parku nedaleko železnice. Jakmile byli na místě, Romero požadoval jejich peníze, načež mu Ángel ochotně odevzdal svou peněženku. Pak si však Sara uvědomila, že Romera zná. Romero byl totiž synovec muže, který zaměstnával jejího bratra. Bohužel udělala osudovou chybu, když Romerovi řekla, že zná jeho jméno. V tu chvíli Romero na Ángela zaútočil. Několikrát ho bodl do ruky a zasadil mu celkem 6 bodných ran do hrudi. Sara se dala na útěk směrem k nedalekému vlakovému nádraží. Romero ji bohužel po asi 85 metrech dohonil a bodl ji nožem do krku. Sara ztratila rovnováhu a spadla tváří na zem. Romero ji otočil, strhal z ní všechny šaty a znásilnil ji, přičemž ji zuřivě bil pěstmi. Pak do nebohé dívky začal bodat nožem, zatímco Saru penetroval svou pěstí. Když bylo po všem, Romero sebral Sařino oblečení a hodil je do řeky Jabalón. Po cestě domů se ještě zbavil svého nože, odhodil ho v nedalekém ovocném sadu. Jeho manželka si všimla, že se Romero vrátil mnohem později, než bylo obvyklé a že druhý den vyhodil všechno své oblečení, které měl předchozí den na sobě. Dokonce našla i zakrvácený nůž v sadu, ale ze strachu nikomu nic neřekla...

5 dní po této dvojnásobné vraždě se Romero ze strachu přesunul do Las Palmas de Gran Canaria. Tam žil až do roku 1997, kdy se rozhodl vrátit se do Valdepeñas. Po svém návratu se spřátelil s bratry zavražděné Sary Dotorové, kterých se často vyptával, jak postoupilo vyšetřování. V té době pracoval Romero v masně nebo jako kuchař v nevěstinci.

25. června 1998 v 16:30 Romero skončil svou směnu v nevěstinci a nasedl do svého auta. Domů jel po vedlejších nezpevněných cestách. Jednak proto, že se rád projížděl a jednak proto, že neměl řidičský průkaz. Asi v 19:00 narazil na Rosanu Marotovou (21 let), která jela na svém kole do domu svého otce. Romero ji sledoval asi 1 kilometr a pak se ji pokusil vytlačit z prašné cesty do strže. Dívka ztratila rovnováhu a spadla. Romero vystoupil a přinutil Rosanu, aby si nastoupila do auta. Na zadní sedadlo pak hodil její kolo. Potom dívku odvezl na pár kilometrů vzdálenou opuštěnou farmu. Dívčino kolo cestou ještě hodil do řeky. Romero po příjezdu vytáhl Rosanu z auta a dovlekl ji do polorozpadlé budovy, kde z ní strhal šaty a následně ji znásilnil. Pak Rosaně dovolil, aby se oblékla, přičemž ho dívka úpěnlivě prosila, aby ji nechal jít. To však neměl Romero v plánu a během několika okamžiků se na Rosanu vrhl a začal ji škrtit. Dívka se však statečně bránila, což Romera rozzuřilo a začal Rosanu zběsile bít a kopat, dokud nebohá dívka neupadla do bezvědomí. Romero poté Rosanu uškrtil tkaničkami z dívčiných bot. Tělo své oběti potom hodil do studny, oblečení a batoh pak hodil do řeky Jabalón.

Rosaniny věci byly objeveny v řece už po pár dnech, ale po samotné dívce, jako by se slehla zem a to i přesto, že její rodiče nabídli odměnu 25 milionů španělských peset za informaci, která povede k nalezení jejich dcery. Vše se změnilo až 9. října 2003. Tehdy Romero opět brutálně zbil svou manželku a navíc jí vyhrožoval, aby si dávala pozor, protože už zabil několik lidí. Yolanda se konečně odhodlala udat svého muže na policii, jíž dokonce předala i nůž, který nalezla v ovocném sadu po dvojnásobné vraždě v roce 1993. Romero byl zatčen ještě tentýž den.

Romerovi byl odebrán vzorek DNA, který přesně odpovídal DNA vraha nalezeném na těle zavražděné Sary Dotorové. Když byl Romero s těmito informacemi konfrontován, psychicky se zhroutil a přiznal se nejen k vraždě mileneckého páru v roce 1993, ale i k vraždě Rosany Marotové. Po tomto doznání porovnala policie jeho DNA se vzorkem spermatu nalezeným na Rosaniných kalhotách. Opět 100% shoda. Romero poté policisty odvedl ke studni, do které hodil tělo své poslední oběti. Z Rosany po více než 5 letech zůstala pouhá kostra...

Romero napsal několik dopisů rodinám svých obětí, ve kterých tvrdil, že svých činů hluboce lituje a žádal o odpuštění. Na žádný z těchto dopisů však nedostal odpověď. Psychiatři Romerovi diagnostikovali disociální poruchu osobnosti, ale zároveň uvedli, že během vražd byl zcela při smyslech a plně chápal dopad svého jednání.

Romero se u soudu hájil tím, že Ángela Ibáñeze a Saru Dotorovou chtěl pouze okrást, ale následně se vše "trošku zvrtlo". Rosanu Marotovou pak údajně srazil nechtěně autem. Pak zpanikařil a dívčino tělo hodil do studny. Ani jednomu vysvětlení soud neuvěřil a 22. dubna 2005 odsoudil Romera ke 103 letům vězení. Dále se Romero nesmí po svém propuštění 10 let vrátit do Valdepeñas a 5 let nesmí jakkoliv kontaktovat rodiny svých obětí, kterým navíc musí vyplatit odškodné ve výši 900 000 euro.

Po svém převozu do vězení byl Romero téměř okamžitě napaden spoluvězněm. Kvůli tomuto incidentu byl převezen do jiné věznice, ze které však musel být v roce 2018 rovněž převezen kvůli dalšímu napadení ze strany spoluvězňů. Od té doby má Romero ve vězení speciální režim, díky kterému je držen stranou od ostatních vězňů. I v roce 2020 je Gustavo Romero Tercero ve vězení, kde si odpykává svůj trest.

Zdroje: wikipedia.org, criminalia.es