(Francie)

Životopis

Datum jeho narození není přesně známo, ale s největší pravděpodobností se narodil v září 1405 na hradě Champtocé-sur-Loire v Anjou. Jeho rodiče byli šlechtici Guy II. de Montmorency-Laval a Marie de Craon. Jako dítě byl velmi inteligentní a bystrý, mluvil plynně latinsky a byla mu vštěpována přísná vojenská disciplina. V roce 1415 umírají oba jeho rodiče a Rais je společně se svým bratrem Reném de la Suze svěřen do péče dědečkovi z matčiny strany. Ten má jediný cíl: oba vnuky co nejvýhodněji oženit. Nakonec se mu to podaří 30. listopadu 1420, kdy se Rais žení s bohatou dědičkou Kateřinou de Thouars. Manželům se narodí jedno dítě, dcera Marie.

V roce 1425 je Rais uveden ke dvoru krále Karla VII. Tím v podstatě vstupuje i na bojiště Stoleté války. A vedl si ne něm nadmíru dobře. Během bitvy u Château du Ludu se mu dokonce podařilo zajmout anglického kapitána. Opakovaně projevoval nesmírnou statečnost na bojišti a téměř naprostou ignoraci jakéhokoliv nebezpečí. Od roku 1429 bojoval po boku Johanky z Arku a účastnil se i slavného obléhání Orléans. 17. července 1429 se mu dokonce dostalo cti být jedním ze čtyř šlechticů, kteří převezli svatou ampuli ze Saint-Remy do Notre-Dame pro korunovaci Karla VII. na francouzského krále. Ve stejný den pak byl Rais jmenován francouzským maršálem. 15 listopadu 1432 umírá Raisův dědeček, který ve své poslední vůli odkazuje svůj meč a zbroj Raisovu bratrovi, jako gesto nespokojenosti s tím, jak Rais lehkovážně utrácí peníze.

Krátce poté Rais končí svou vojenskou kariéru a stahuje se z veřejného života. Vybuduje skvostnou Kapli svatých neviňátek a začíná psát vlastní divadelní hru o obléhání Orléans. Ta má nakonec 20 000 řádků a v podstatě Raise naprosto zruinuje. Začne rozprodávat svůj majetek a nakonec mu zůstanou pouze dva hrady. Jeho hra má pak premiéru přímo v Orléans. Pro hru bylo vyrobeno přes 600 unikátních kostýmů, které se po každém představení vyhazovaly a pro příští představení musely být vyrobeny znovu. Navíc Rais trvá na tom, aby se během představení konala opulentní hostina na jeho účet. Není divu, že se jeho rodina obrací na papeže Evžena IV., aby jeho Kapli svatých neviňátek prohlásil za kacířskou. Papež jejich žádosti nevyhoví a tak se příbuzní obracejí na krále. Ten opravdu vydá prohlášení, ve kterém Raise označuje za hýřila a zakazuje mu rozprodávat majetek. Tím se Raisovo společenské postavení výrazně zhoršilo, navíc se dostal pod neustálý tlak věřitelů, kteří se domáhali dlužných peněz. Zoufalý Rais se rozhodne najít řešení v okultismu a začne hledat někoho, kdo se vyzná v alchymii a vyvolávání démonů. Nakonec do svých služeb získává Françoise Prelatiho z Florencie. Ten mu slíbí, že vyvolá démona jménem Barron, který pomůže Raisovi získat bohatství. Po třech neúspěšných pokusech řekne Prelati, že se démon hněvá a že požaduje obětinu v podobě části těla dítěte. Rais se rozhodne, že si je opatří...

Série vražd

K prvním útokům na děti došlo někdy mezi roky 1432 a 1433 na hradě Champtocé-sur-Loire. Poté se Rais přesunul do Machecoul, kde údajně zavraždil nebo nechal zavraždit větší množství dětí poté, co je znásilnil. První opravdu doložený případ je vražda 12letého kožešnického učně jménem Jeudon. Raisovi bratranci navštívili jeho mistra a zeptali se ho, zda by jim chlapce nepůjčil, protože nutně potřebují poslat po něm zprávu. Mistr souhlasil, když se ale chlapec dlouho nevracel, rozhodl se zajít na hrad. Tam mu bylo sděleno, že chlapec byl patrně unesen zloději.

Tento scénář se v podstatě neustále opakoval. Rais si zval na hrad děti (většinou chlapce) pod různými záminkami, většinou aby z nich udělal svá pážata. Když chlapec přišel na hrad dostal krásné oblečení a na jeho počest byla uspořádána bohatá hostina. Poté byl chlapec odveden do Raisovy komnaty. Tam teprve pochopil, proč si ho Rais nechal přivést na hrad... Sám Rais později uvedl, že počáteční šok jeho obětí byl pro něj zdrojem prvotního potěšení. Podle různých svědectví (jak samotného Raise, tak jeho služebníků Étienne Corrilauta a Henrieta) pak Rais dítě svlékl do naha, pověsil ho za ruce ke stropu a začal před svou bezbrannou obětí masturbovat, přičemž se dotýkal jeho genitálií (pokud byl obětí chlapec) a hýždí. Nakonec ejakuloval na břicho či stehna oběti. Pak dítě sundal a rozvázal mu ruce. Začal ho utěšovat, že šlo jen o pouhou hru a že se nic neděje. Poté však nechal dítě zabít, popřípadě ho zabil sám. Děti byly podříznuty, rozčtvrceny nebo jim byl tyčí lámán vaz. Rais s oblibou obětem stínal hlavy svým mečem jménem Braquemard. Podle svědectví jeho sluhy Corrilauta Rais někdy své oběti znásilnil ještě před jejich smrtí, jindy až po ní. Nebylo neobvyklé, že Rais měl pohlavní styk s bezhlavým tělem své oběti. Podle stejného svědka Rais s oblibou zesměšňoval pohlavní orgány svých obětí. Sám Rais u soudu uvedl, že když byly děti mrtvé, tak je začal líbat a velice rád se "mazlil" s uťatými hlavami svých obětí nebo částmi jejich těl, která odsekl. Poté těla obětí rozsekal, což mu způsobovalo obzvláštní potěšení, protože ho silně vzrušoval pohled na dětské vnitřnosti. Rais dále uvedl, že když jeho oběti umíraly, velmi rád na nich klečel a sledoval jejich poslední chvilky, což u něj vyvolávalo záchvaty smíchu. Těla obětí byla nakonec spálena v krbu v Raisově komnatě a popel byl vhozen do žumpy nebo do příkopu. K poslední doložené vraždě došlo v srpnu 1440.

Zatčení a soud

15. května 1440 se Rais dostal do sporu s jakýmsi duchovním a rozhodl se vše vyřešit tím, že svého soka unesl. To upoutalo pozornost biskupa z Nantes, který začal celou záležitost prošetřovat. Přitom začal postupně odkrývat celou pravdu o kdysi slavném a bohatém francouzském maršálovi... Na základě biskupova pátrání byl Rais i se svými dvěma sluhy zatčen 15. září 1440. Následovalo světské vyšetřování, které došlo ke stejným závěrům jako biskup z Nantes a tak byl Rais obviněn z vražd, sodomie a kacířství.

Sám Rais se ke všemu přiznal 21. října 1440, aniž by na něm bylo použito útrpné právo. Začala se objevovat bezpočet svědectví rolníků, kteří dosvědčili, jak Rais pozval jejich děti na svůj hrad. Nikdy potom už své děti neviděli. Některé výpovědi Raise nebo jeho kompliců byly tak otřesné, že bylo nařízeno jejich vyškrtnutí z oficiálního záznamu. Přesný počet obětí se nikdy nepodařilo určit, ale všeobecné se má za to, že Rais zavraždil 100 až 200 dětí ve věku od 6 do 18 let. Objevují se však i názory, že obětí mohlo být až 600. V drtivé většině případů šlo o chlapce.

23. října 1440 byli Raisovi sluhové Corrilaut a Henriet odsouzeni k trestu smrti. O 2 dny později byl stejný rozsudek vynesen i nad samotným Raisem. Jejich poprava se konala již 26. října 1440. Rais se před přihlížejícím davem veřejně kál. Zároveň své společníky vyzval k odvážné smrti a k tomu, aby umírali s myšlenkou na spásu svých duší. V 11:00 byl Gilles de Rais oběšen a zároveň pod ním byla zapálena hranice. Stejný osud hned poté potkal i Corrilauta a Henrieta.

Čas od času se objevují pochybnosti o Raisově vině. Je to zejména proto, že se nikdy nepodařilo nalézt tělo jediné oběti a hlavně proto, že bretaňský vévoda (který u soudu figuroval jako žalobce) z Raisovy smrti výrazně těžil tím, že mu připadl veškerý Raisův majetek a statky. Okultista Aleister Crowley dokonce řekl, že Rais byl muž, který zasluhuje plný respekt a přirovnával ho k Johance z Arku. Jeho jediným zločinem prý byla snaha po vědění. V roce 1992 byl dokonce ve Francii ustanoven samozvaný soud (bez jakýchkoliv pravomocí), který Raise uznal nevinným. Je však nutné poznamenat, že zde nebyl předvolán žádný historik či odborník na středověk a že tento "soud" byl složen převážně z Raisových příznivců. Většina odborníků tento "soud" označila jen za velmi špatný vtip. Drtivá většina historiků je tak dodnes přesvědčena o Raisově vině.

Zdroje: wikipedia.org, britannica.com