(Brazílie)

Narodil se v roce 1965 v brazilském městě Caxias jako páté dítě v rodině chudých zemědělců. Když mu byly pouhé 4 roky, jeho otec odešel od rodiny. Jen krátce poté das Chagasova matka zemřela. Od té doby byl spolu se svými sourozenci vychováván babičkou z matčiny strany. Tato žena byla velice přísná. Na zeď nalepila papír, na kterém byl sepsán seznam prohřešků, za které byly děti brutálně bity. Obzvláště das Chagas byl velice často fyzicky trestán.

Když mu bylo 6 let, k jeho babičce se nastěhoval jakýsi 21letý mladík. Ten využíval časté ženiny nepřítomnosti k tomu, aby das Chagase opakovaně znásilňoval. Malý das Chagas se ze strachu bál někomu svěřit a tak vše trvalo až do doby, než se onen mladík odstěhoval.

Přestože vychodil pouze 4 třídy základní školy, nedalo by se o něm říct, že by trpěl nedostatkem inteligence (v dospělosti mu bylo naměřeno IQ 105). Byl vždy tichým dítětem, které nijak nevyhledávalo společnost svých vrstevníků.

V dospělosti byl das Chagas vysoký pouhých 162 cm, navíc měl poměrně hubenou postavu. Rozhodně se tedy nejednalo o člověka, ze kterého by šel strach. Právě naopak. Lidé, kteří s ním přišli do styku, jej popisovali jako milého muže, který vždy ochotně přispěchal s radou či pomocí. Staré lidi často vozil do nemocnice nebo jim za vlastní peníze kupoval léky, které si nemohli dovolit. Přesto se das Chagas stal jedním z nejhorších sériových vrahů v historii Brazílie.

Vše začalo v roce 1989, kdy se das Chagas přestěhoval do města Altamira. Záhy začalo v okolí tohoto města docházet k nálezům brutálně zohavených těl malých chlapců. Když se das Chagas v roce 1991 přestěhoval do São Luís, začalo k podobným zločinům docházet i tam.

Jeho oběťmi se stávali chlapci ve věku 4 - 15 let, které nalákal do zalesněné oblasti. Většinou je poprosil o pomoc se sběrem ovoce nebo lovem ptáků. V lese na ně pak zaútočil. Nejprve chlapce škrtil, dokud nepozbyli vědomí. Poté je znásilnil a nakonec jim nožem odřízl genitálie. Následně přistoupil k podivnému rituálu. Z utrhnutého listu vytvořil jakýsi pohár, do kterého zachytával krev vytékající z rány na těle oběti. Poté na zem nakreslil kříž, který polil chlapcovou krví. Pokud se mu nepodařilo získat dostatečné množství krve, přistoupil k dalšímu zohavení těla. Někdy chlapcům odřízl jejich uši, jindy zase prsty, části lýtek nebo bradavky. V některých případech svým obětem odřezal celé končetiny. Když byl rituál u konce, das Chagas přikryl chlapcovo tělo listím, zabalil odřezané genitálie do košile oběti a odnesl je k nejbližšímu vodnímu toku. Nezáleželo na tom, zda se jednalo o řeku, jezero či moře. Tam pak tuto část těla hodil do vody. Ostatní odřezané části těl buďto nechal na místě činu nebo si je odnesl domů.

Nebozí chlapci v drtivě většině případů zemřeli na velkou ztrátu krve. Minimálně ve třech případech se však napadeným a zohaveným chlapcům podařilo přežít a po probuzení se v šílených bolestech doplazit domů, kde jim byla přivolána lékařská pomoc. Jen těžko si lze představit to neuvěřitelné utrpení, které si museli prožít. Všichni tři se ze svých zranění zotavili, ale až do smrti byli poznamenáni jak na těle, tak i na duši.

Sám das Chagas po svém zatčení tvrdil, že se mu často zjevoval jakýsi bílý přízrak, který na něj promlouval a přikazoval mu, jaké dítě má zabít. V případě vraždy Daniela Ferreira Ribeiry (4 roky) je doložena das Chagasova účast v pátrací skupině, která vyrazila po stopách pohřešovaného chlapce. Zúčastnil se tak pátrání po chlapci, kterého o několik hodin dříve sám zavraždil.

Samotný případ ukázal naprostou nepřipravenost brazilské policie na tento druh trestné činnosti. Vyšetřovatelé nebyli za celou dobu schopni spojit si vraždy dohromady, přestože vrahovo modus operandi bylo prakticky totožné. Policisté pracovali po celou dobu vyšetřování s teoriemi o rituálech černé magie, o nelegálním obchodu s lidskými orgány nebo dokonce uvažovali o tom, že se může jednat o teroristické činy. Snad jediná varianta, nad kterou neuvažovali, byla možnost, že se může jednat o dílo sériového vraha... Vše navíc komplikoval fakt, že vraždy vyšetřovalo hned několik policejních sborů, které spolu odmítaly spolupracovat.

Chybu tak nakonec musel udělat sám vrah. Jeho poslední obětí se stal 14letý Jonahtan Vieira dos Santos. Tento mladík bydlel v sousedství místa, kde das Chagas pracoval jako opravář jízdních kol. V prosinci 2003 jej das Chagas nalákal do lesa pod záminkou sběru bobulovitého ovoce známého jako acai. Jonahtan se před odchodem svěřil své starší sestře, že odchází do lesa s mužem, který opravuje kola. V lesa pak das Chagas chlapce napadl, znásilnil a následně zohavil. Policie však tentokrát měla nejen svědectví Jonahtanovy sestry, ale i několika lidí žijících v sousedství. Ti viděli das Chagase a Jonathana, jak spolu míří k lesu, kde bylo později nalezeno chlapcovo tělo. Díky tomu byl das Chagas zadržen jen několik dnů po své poslední vraždě.

Hned během prvních výslechů se začal das Chagas přiznávat ke svým zločinům. Překvapení vyšetřovatelů bylo o to větší, že ani v této chvíli je nenapadlo, že dopadený muž může mít na svědomí mnohem více vražd. To, že si das Chagas nevymýšlí, se jim potvrdilo během prohlídky jeho domu. Policistům se podařilo najít několik odřezaných částí těl a značné množství dětských kostí. Všude se pak povalovalo dětské oblečení.

Při svých výpovědích byl das Chagas natolik přesný, že dokázal přesně určit polohu těla s odchylkou maximálně 50 cm. O vraždách vždy mluvil s ledovým klidem, nikdy neprojevil ani náznak lítosti. Jeden z vyšetřovatelů později uvedl: "Možná i proto přišel s historkou o bílém přízraku, který mu přikazoval vraždit. Tím de facto tvrdí, že za jeho činy byla zodpovědná nějaká vyšší moc. Sám se tak zbavil jakékoliv odpovědnosti a mohl snadněji žít sám se sebou."

Jeden z psychiatrů, kteří das Chagase vyšetřovali, dodává: "On vraždil mladé, vyhublé chlapce z chudých rodin. Ti chlapci byli v podstatě úplně stejní jako on. V podstatě se dá říct, že zabíjel sám sebe. Přitom on sám o sobě mluví jako o dobrém člověku."

Přestože se das Chagas postupně přiznal ke spáchání 42 velmi brutálních vražd, nejprve byl obviněn pouze z vraždy své poslední oběti. Zásadní pro celé soudní řízení byla závěrečná zpráva psychiatrů, kteří těsnou většinou určili, že das Chagas je "polopříčetný". To v brazilském právu znamená, že obviněný si sice je vědom závažnosti svého chování, ale i přesto není schopen své jednání ovládat. Díky tomuto verdiktu musel být závěrečný rozsudek zkrácen o třetinu trestu. A protože byl das Chagas odsouzen ke 32 letům vězení, soudce pak jeho rozsudek zmírnil na 20 let a 8 měsíců odnětí svobody.

Poté následovalo dalších 14 soudních procesů týkajících se ostatních das Chagasových vražd. Ve výsledku byl das Chagas odsouzen k celkem 580 letům vězení. Je tedy téměř vyloučeno, že by se někdy dostal na svobodu.

Celý tento případ měl nakonec i mezinárodní dohru, kdy několik organizací na ochranu lidských práv ostře kritizovalo brazilské úřady za liknavost při vyšetřování das Chagasových vražd. Jedna z nich se dokonce rozhodla žalovat brazilskou vládu. Ta pod silným nátlakem přislíbila reorganizaci brazilské policie, zbudování několika škol v nejchudších částech měst a rovněž pravidelnou měsíční rentu pro rodiny zavražděných chlapců. Rovněž přislíbila stavbu nových domů pro sociálně slabé obyvatele brazilských měst.

A Francisco das Chagas Rodrigues de Brito? Ten si svůj trest odpykává dodnes. Jen změnil svou výpověď a odmítá tvrzení, že by některou ze svých obětí znásilnil. V jednom z rozhovorů uvedl: "Nejsem homosexuál a tato nálepka mě hluboce uráží. Nechápu, jak mě z něčeho takového mohou obviňovat."

Na závěr ještě připojím jména některých das Chagasových obětí:

Alexandre de Lemos Pereira

Antônio Reis Silva

Bernardo da Silva Modesto

Bernardo Rodrigues Costa

Carlos Wagner dos Santos Sousa

Daniel Ferreira Ribeiro

Diego Gomes Araújo

Edivan Pinto Lobato

Eduardo Rocha da Silva

Evanilson Cantanhede Costa

Hermógenes Colares

Ivanildo Povoas Ferreira

Jailson Alves Viana

Jonnathan Silva Vieira

Josemar de Jesus Batista

Julio César Pereira Melo

Laércio Silva Martins

Nerivaldo dos Santos Pereira

Nonato Alves da Silva

Rafael Carvalho Carneiro

Raimundo Luís Sousa Cordeiro

Raimundo Nonato da Conceição Filho

Ranier Silva Cruz

Welson Frazão Serra

Alexandre dos Santos Gonçalves

Sebastião Ribeiro Borges

Jondelvanes Macedo Escócio

Emanoel Diego de Jesus Silva

Jonahtan Vieira dos Santos

Zdroje: wikipedia.org, Jornal Imparcial