David Parker Ray
"Toy Box Killer"
(USA)
David Parker Ray se narodil 6. listopadu 1939 ve městě Belen v Novém Mexiku. V dětství byl vychováván svým tyranským dědečkem. Ten Raye a jeho sestru velice často krutě bil. Občas je navštěvoval i jejich otec, který si se svým otcem v ničem nezadal. Navíc to byl těžký alkoholik. Už od útlého dětství Rayovi jeho otec rád ukazoval pornografické časopisy se sadomasochistickou tématikou.
Ve škole byl Ray terčem šikany od svých spolužáků. V době dospívání se vše ještě zhoršilo, kvůli jeho extrémní plachosti směrem k dívkám. Jeho spolužáci Rayovu plachost využili jako další důvod pro jeho ponižování.
Přibližně ve stejné době se u Raye začaly objevovat fantazie o mučení a vraždění žen. Jeho pokoj byl plný kreseb se sadomasochistickou tématikou. Ray také začal pít alkohol a užívat drogy.
Po absolvování střední školy nastoupil Ray do armády, kde sloužil jako automechanik. Po čestném propuštění z armády se přestěhoval do Elephant Butte v Novém Mexiku, kde opět začal pracovat jako automechanik. Ray se celkem čtyřikrát oženil, každé z těchto manželství však skončilo rozvodem. Během svého života zplodil 2 dcery.
Není jisté, kdy Ray začal s budováním toho, čemu říkal "Toy Box" (krabice s hračkami). Jednalo se o obytný přívěs, který přebudoval na mučící místnost. Tomuto "koníčku" věnoval několik let svého života, přičemž do přívěsu a jeho vybavení investoval více než 100 000 dolarů.
Je 24. července 1996. Kelli Garrettová po hádce s manželem odchází do klubu, kde hraje kulečník se svými přáteli. Večer však zvolna končí a Kelli chce jít domů. Potká však svou známou Jean Rayovou. Slovo dá slovo a obě se přesouvají do "Blue-Water Saloonu". Tam jsou až do rána. Kelli se skvěle baví, netuší však, že jí Jean přidává do piva drogy. Jean k tomu má důvod. Její tatínek bude moc rád, když mu pořídí novou hračku...
Když Kelli odchází, sotva plete nohama. Na parkovišti před klubem se musí chytit pouliční lampy. V tu chvíli ucítí prudký úder zezadu do hlavy. Kelli se zamotá hlava a padne k zemi. Ještě v tu stejnou chvíli upadá do bezvědomí.
Když se Kelli probere, je nahá a připoutaná ke stolu v jakési neznámé místnosti. U krku má upnutý železný obojek, ke kterému je připevněný řetěz. Jean je pryč, místo toho nad ní stojí jakýsi muž s knírkem a usmívá se. Dívka se snaží něco říct, ale v ústech má roubík. Muž vezme do ruky skalpel, kterým chvíli přejíždí po jejím těle. Evidentně si vychutnává Kelliin strach. Ještě, než začne řezat do jejího břicha, zapne videokameru, aby si vše natočil. Kelli bolestí omdlí.
Celý den prožívá Kelli naprostá muka. Je opakovaně znásilňována, řezána, bičována a bita. Několikrát musí podstoupit to, čemu onen muž říká "povinné gynekologické vyšetření". Používá však při něm mnohem ostřejší nástroje, než je tomu u skutečného vyšetření... Pokud Kelli upadne do bezvědomí, muž do ní pouští elektrický proud. Přesně nad ležící Kelli je navíc zrcadlo, takže žena vidí vše, co s ní muž provádí.
Na konci dne ji muž konečně uvolní pouta na rukou i na nohou. Kelli se pokouší vstát, je však tak slabá, že se zhroutí do náruče svého trýznitele. Ten ji odtáhne k jakémusi dřevěnému stolu s okovy pro ruce. Donutí Kelli, aby se ohnula a připoutá ji k onomu stolu. Ženě je jasné, na co ji muž potřebuje v takové pozici. Očekává další znásilnění, muž však místo toho odejde. Kelli se na chvíli alespoň trošku uleví. Po pár minutách se muž vrátí, ale není sám. Na vodítku má 2 mohutné dobrmany. Chvíli pozoruje bezmocnou Kelli, pak se skloní ke svým psům a řekne: "Ta děvka je pro vás připravená. Užijte si to, kluci!"
Druhý den se intenzita mučení ještě zvýší. Kelli už bolest ani nevnímá. Doufá v rychlou smrt. To stejné si překvapivě přeje i její mučitel. Když se večer skloní nad ženiným tělem, naštvaně zabručí: "Do prdele, ona pořád dýchá!" Odepne obojek, který má Kelli kolem krku, vezme do ruky nůž a podřízne ženě hrdlo. Pak Kelli uvolní pouta a přenese ji do svého vozidla. Její tělo odveze kousek od města Caballo, kde jej pohodí u silnice.
Netuší však, že rána na ženině krku je pouze povrchová. Kelli je zesláblá, bolí ji celé tělo a krvácí. I tak se doplazí na silnici, kde se jí podaří zastavit jedno z projíždějících aut. Řidič ji okamžitě odveze do nemocnice, kde jí lékaři zachrání život.
Kelli vše vypoví na policii. Když se svěří svému manželovi, jeho reakce jí vyrazí dech: "Myslíš, že ti to budu věřit, ty děvko? Akorát ses někde kurvila, to je celý!" A policie? Ta nic nevyšetřuje, její výpověď ji zřejmě vůbec nezajímá. O pár dní později Kelliin manžel zažádá o rozvod. Kelli má život v troskách...
Ray měl hned několik kompliců, kteří mu pomáhali unášet a mučit ženy. Mimo jeho dcery Jean, to byla i jeho přítelkyně Cynthia Hendyová a jeho známý Dennis Yancy. Právě na Yancyho popud Ray unesl a mučil jeho bývalou přítelkyni Marii Parkerovou. Tu nakonec Yancy vlastnoručně uškrtil. Hendyová a Rayova dcera Jean unesené ženy bily, bičovaly a znásilňovaly různými předměty. Někdy do nich pouštěly elektrický proud z podomácku vyrobeného generátoru. Unesené ženy byly také opakovaně znásilňovány Rayovými kamarády nebo jeho psy. Ray si z utrpení svých obětí pořizoval videonahrávky nebo alespoň zvukové nahrávky.
19. března 1999 unesl Ray prostitutku Cynthii Vigilovou. Přistoupil k ní na parkovišti a tvrdil, že je policejní důstojník. Nasadil Cynthii pouta s tím, že je zatčena za prostituci. Pak ji odvezl ke svému přívěsu, kde na nebohou ženu čekalo peklo na zemi.
22. března 1999 trvá Cynthiino utrpení už 4. den. Ray toho rána odešel do práce a Cynthii dostala na starost jeho přítelkyně Hendyová. Ta však udělá osudovou chybu. Když uslyší telefon, odběhne pryč a klíče od ženiných pout nechá ležet na stolku hned vedle zdánlivě spící Cynthie. Ta ovšem spánek pouze předstírá. Podaří se jí sebrat klíče a odemknout si pouta na rukou i na nohou. Když se Cynthie nejistě postaví na nohy, objeví se ve dveřích Hendyová. Ta se na Cynthii okamžitě vrhne a dojde k zápasu. Cynthie ví, že bojuje o holý život. Pokud prohraje, je definitivní konec. Nemá však dostatek sil, je po 3 dnech mučení slabá. Hendyová tak má od začátku převahu. Popadne ze stolku lampu a rozbije ji Cynthii o hlavu. Cynthie zavrávorá, převrhne stolek a padne k zemi. Má však obrovské štěstí. Z převrženého stolku vypadne sekáček na led. Cynthie jej popadne, z posledních sil se zvedne a začne do Hendyové zuřivě bodat. Nemá dostatek sil a tak jsou rány pouze povrchové. I to však stačí k tomu, aby se Hendyová sesunula k zemi. Cynthie odhodí sekáček a vrávoravým krokem vyjde z přívěsu. Je sice nahá a kolem krku má stále obojek, ale je na svobodě...
Cynthii se podařilo dostat se k domu jednoho ze sousedů, který okamžitě zavolal policii a sanitku. Ta Cynthii převezla do nemocnice, kde se žena ze svých zranění plně zotavila. Ray a Hendyová byli ještě téhož dne zatčeni. Stejně dopadli i Yancy a Rayova dcera Jean. Ray a Hendyová při prvních výsleších tvrdili, že Cynthii unesli pro její vlastní dobro, chtěli ji údajně zbavit její závislosti na heroinu.
Při prohlídce Rayova přívěsu se policisté nestačili divit. Jeho vybavení mohlo směle konkurovat kdejaké středověké mučírně. Na policii se obrátila i Angelica Montanová, kterou Ray unesl 21. února 1999. Tu však Ray po několika dnech utrpení propustil. I ona o všem informovala policii. Ta však tehdy její výpověď ignorovala.
Podle jedné z Rayových videonahrávek policie identifikovala i Kelli Garrettovou. Ta vypověděla o svém utrpení v roce 1996 i o tom, že už na policii vypovídala. Vyšetřovatelům bylo zřejmé, že nebýt policejní nečinnosti, mohl být Ray zastaven už o 3 roky dříve...
Ray se nakonec rozhodl vypovídat. Výměnou za to požadoval nižší trest pro svou dceru. Státní zástupce nakonec na tuto dohodu přistoupil. Ray uvedl, že netuší, kolik žen vlastně unesl. Některé z nich propustil poté, co jim vpíchl injekci thiopentalu sodného nebo fenobarbitalu. Ray doufal, že po aplikaci těchto látek ztratí ženy paměť a neudají ho na policii. Pravdou je, že několik z napadených žen opravdu trpěly výpadky paměti a některé z nich si dokonce nebyly jisté, zda jejich utrpení nebyla pouze noční můra.
Ray také uvedl, že některé z unesených žen zavraždil. Nebyl ale schopen uvést jejich jména. Výjimkou byla pouze Marie Parkerová, kterou však zavraždil Yancy. Podle Rayovy výpovědi měl ještě jednoho komplice, svého kolegu z práce jménem Billy Bowers. Ten však podle Rayových slov začal "měknout". Ray ho proto nakonec zavraždil. Policie a FBI vyvinula obrovské úsilí, aby v okolí Rayova domu našla těla zavražděných žen. I přesto, že na tuto práci bylo nasazeno více než 100 policistů a agentů, nepodařilo se najít ani jedno tělo. Mezitím se rozhodla vypovídat i Hendyová. Ta uvedla, že těla zavražděných žen rozřezali a části těl odhodili do jezera Elephant Butte. Ani tam však žádné lidské ostatky nebyly nalezeny.
Jako první stanul před soudem Yancy. Ten byl za vraždu Marie Parkerové odsouzen k 15 letům vězení. Následoval soudní proces s Hendyovou. Ta byla v roce 2000 odsouzena ke 36 letům vězení.
Pak už přišla řada i na samotného Raye. V případě únosu a mučení Angelicy Montanové byl zbaven všech obvinění, protože Angelica zemřela ještě před začátkem soudního procesu. Jiná byla situace v případech únosů Kelli Garrettové a Cynthie Vigilové. Za ně byl Ray uznán vinným a odsouzen k 224 rokům vězení. Jeho dcera Jean byla odsouzena ke 2,5 letům vězení.
Soudní proces byl plný emocí. Při jeho samotném závěru Kelli Garrettová nemohla přes slzy ani mluvit. Teprve až ji chytila za ruku Cynthia Vigilová, byla schopna říct Rayovi, co si o něm myslí: "Jsi odporný zvrhlík! Doufám, že s tebou bude zacházeno stejně, jako jsi ty zacházel se všemi těmi ženami! A víš co? Já nejsem oběť! Přežila jsem a teď tady můžu stát a dívat se, jak tě budou odvádět v poutech do vězení!"
Zatímco babička Angelicy Montanové u soudu řekla, že Rayovi odpouští, babička Cynthie Vigilové tak smířlivá nebyla: "Ty nejsi člověk, jsi obyčejná zrůda! Jak by se ti líbilo, kdyby tvojí dceři někdo provedl to stejné, co jsi udělal Cynthii? Má vnučka od té doby trpí nočními můrami. Zničil jsi jí celý život! A zničil jsi i celou naši rodinu! Každý den se modlím, abys trpěl každý zbývající den tvého prašivého života!"
Samotná Cynthie tichým hlasem dodala: "Od té doby, co se to stalo, se bojím tmy, mám strach vycházet sama ven. Ty jizvy, co mám uvnitř, se nikdy nezahojí. Doufám, že budeš ve vězení trpět stejně, jako jsem trpěla já."
Ray vše pozoroval s netečným klidem. Na závěr dodal: "Je na Bohu, aby mě soudil. Já nemohu změnit minulost. Mohu pouze litovat svých činů."
Nikdy se nepodařilo zjistit, kolik žen Ray zavraždil. Nejstřízlivější odhady mluví o 3 obětech, nejčastěji se však udává, že Ray zavraždil 14 žen. Podle některých vyšetřovatelů je však možné, že obětí může být i více než 60.
Jean Rayová byla propuštěna po odsloužení celého trestu. Dennis Yancy byl podmínečně propuštěn v roce 2010. Po 3 měsících na svobodě byl zatčen za porušení podmínky a skončil znovu ve vězení. Propuštěn byl v roce 2021, kdy si odpykal i zbytek svého původního trestu. Cynthia Hendyová byla podmínečně propuštěna 15. července 2019.
28. května 2002 David Parker Ray zemřel ve vězení na infarkt. Bylo mu 62 let. Ze svého trestu si odpykal pouhé 3 roky...
Zdroje: wikipedia.org, franesfarmersrvenge.com
Komentáře
Přehled komentářů
To sis vymyslel
Můra - Wtf