"Saltyčicha"

(Rusko)

Darja Nikolajevna Ivanovová se narodila 22. března 1730 do rodiny ruského šlechtice. Jako velmi mladá se provdala za rotmistra kavalérie Gleba Alexejeviče Saltykova, čímž se provdala do jedné z nejbohatších a nejvlivnějších rodin v celém Rusku. Manželům se narodili dva synové, Fjodor a Nikolaj. V roce 1755 však její manžel umírá a ze Saltykovové se stává nejbohatší vdova v Moskevské oblasti. Kromě krásného domu v centru Moskvy zdědila i pozemky kolem statku Trojickoje, kde měla k dispozici přes 600 poddaných. V té době byla Saltykovová popisována jako zbožná a uzavřená žena, stranící se společnosti.

Jednoho dne se Saltykovová setkala s mladým Nikolajem Ťutčevem. S ním nakonec naváže milenecký vztah. Brzy se však dozví, že Ťutčev je ve skutečnosti ženatý. V návalu vzteku svého milence málem zabije. Tomu se však podaří uniknout a i se svou manželkou zmizí z dosahu Saltykovové. Ta si proto svou zlobu vybíjí na nevinných lidech. Zejména k ženám pociťovala silnou nenávist. A čím byla žena mladší, tím více se jí chtěla Saltykovová pomstít. Záviděla jim jejich krásu, mládí, jejich milence či manžely. Nejprve svou nenávist obrátila proti svým služkám. Pokud se jí například nelíbilo, jak byl uklizený dům, v návalu náhlého vzteku po nebohé dívce začala házet vše, co měla po ruce. To jí však brzy přestalo stačit a svou sadistickou povahu si začala vybíjet na všech svých poddaných. Zatímco nejdříve dívky zabíjeli její pacholci, později již své oběti vraždila sama. A to mnohem brutálnějším způsobem. Ženy ubíjela k smrti, lámala jim postupně všechny kosti v těle, nechávala je vyhladovět, polévala je vroucí vodou nebo je naopak vysvlékla do naha a nechala je umrznout. Některým obětem osobně trhala uši rozžhavenými kleštěmi nebo jim zapalovala vlasy. Až na 3 výjimky se jejími oběťmi stávaly výhradně ženy. Saltykovová se přitom nezastavila před ničím. Vraždila a brutálně mučila i malé děti nebo těhotné ženy. S velkou oblibou zabíjela nevěsty, které měly těsně před svatbou. Podle některých zdrojů dokonce jedla maso svých obětí. Několik nevolníků si na její počínaní stěžovalo, ale protože měla Saltykovová výborné konexe na carském dvoře, všechny stížnosti byly smeteny ze stolu a v mnoha případech byli ještě potrestáni sami stěžovatelé (v několika případech byli dokonce vyhnáni na Sibiř).

Vše se změnilo až díky dvěma nevolníkům - Saveliji Martinovovi a Jermolaji Iljinovi (kterému Saltykovová ubila 3 manželky). Těm se podařilo utéct z panství a dostat se až do Petrohradu, kde podali oficiální stížnost u carevny Kateřiny II. Na základě toho byla v roce 1762 Saltykovová opravdu zatčena. Příští 4 roky bylo vše pečlivě prošetřováno. Během této doby vyšetřovatelé narazili na 138 podezřelých úmrtí v okolí Trojickoje, z nichž většinu měla s největší pravděpodobností na svědomí právě Saltykovová. Ta však byla nakonec obviněna "pouze" ze 38 vražd. Sama Saltykovová odmítala vypovídat, i když jí bylo vyhrožováno útrpným právem (které na ní však nemohlo být provedeno). Naopak, Saltykovová se chovala drze a netajila se tím, že díky svým konexím nemůže být odsouzena. Carevna Kateřina II. byla postavena před velký problém. O vině Saltykovové nepochybovala, ale nemohla ji odsoudit k trestu smrti. Jednak byl tento trest v roce 1754 v Rusku zrušen a jednak by si tímto rozsudkem proti sobě poštvala ruskou šlechtu, jejíž podporu potřebovala.

Rozsudek byl vynesen 2. října 1768. Saltykovová byla zbavena šlechtického titulu a 17. října 1768 byla na jednu hodinu přivázána na Rudém náměstí v Moskvě s cedulkou pověšenou kolem krku. Na ní byl nápis: "Tato žena mučila a vraždila." Celou dobu přitom čelila posměškům kolemjdoucích. Hlavní trest na ni však teprve čekal. Saltykovová byla totiž odsouzena k doživotnímu žaláři v Ivanovském klášteře. Zde byla zavřena do temného sklepení bez oken a bez mříží. Jediné světlo, které měla povolené, byla svíčka, která jí byla donesena zároveň s jídlem. Jakmile Saltykovová dojedla, musela svíčku vrátit. Navíc byla celou dobu držena v řetězech. V naprosté tmě a izolaci prožila dlouhých 11 let. Pak jí byl trest přece jen trošku zmírněn a Saltykovová byla umístěna do jiné klášterní budovy, kde byla držena v cele s oknem. Tím Saltykovová často plivala na kolemjdoucí. V této cele také 27. listopadu 1801 Darja Nikolajevna Saltykovová zemřela. Bylo jí 71 let.

Zdroje: wikipedia.org, russiapedia.rt.com