(JAR)

Narodila se 1. června 1886 v Seven Fountains jako Daisy Louisa C. Harncorn-Smithová. Ve 12 letech se přestěhovala ke svému otci do Rhodesie (dnes Zimbabwe). V roce 1901 se vrátila do Jihoafrické republiky, kde studovala na "Good Hope Seminary School" v Kapském Městě. O 2 roky později už byla zpět v Rhodesii. Život na otcově farmě jí zřejmě nevyhovoval, a tak se znovu vrátila do Jihoafrické republiky, kde vystudovala školu pro ošetřovatelky v Durbanu.

Během jedněch prázdnin, strávených u svého otce, se seznámila se státním zaměstnancem Bertem Fullerem, do kterého se bláznivě zamilovala. Bert její lásku opětoval a dokonce požádal de Melkerovou o ruku. Svatba se měla konat v říjnu 1907. Bert se však nakazil malárií a nakonec zemřel jen několik dní před naplánovanou svatbou. Zoufalá de Melkerová celé dny proseděla u Bertovy postele a starala se o něj, jak nejlépe uměla. Život mu však nezachránila. Bert jí ve své poslední vůli odkázal 100 liber.

V březnu 1909 se de Melkerová poprvé vdala. Jejím manželem se stal klempíř William Cowle z Johannesburgu. Manželům se postupně narodilo 5 dětí, z nichž se jen jedno dožilo dospělosti. Prvorozená dvojčata zemřela záhy po porodu, jejich třetí dítě zemřelo na absces na játrech a čtvrté zemřelo v pouhých 15 měsících, když od narození trpělo křečemi a střevními problémy. Až v červnu 1911 se narodil syn Rhodes, který jako jediný přežil až do dospělosti.

Ráno 11. ledna 1923 William Cowle (50 let) náhle onemocněl poté, co požil projímadlo, které pro něj připravila jeho manželka. Přivolaný lékař uvedl, že se nejedná o nic vážného. Po jeho odchodu se však Williamovi značně přitížilo a de Melkerová byla nucena požádat sousedy, aby poslali pro dalšího doktora. Když dorazil druhý lékař, William měl pěnu u úst, byl promodralý v obličeji a trpěl šílenými bolestmi pokaždé, když se jej někdo, byť jen letmo, dotkl. Téhož večera William zemřel. Lékař zůstal u jeho lůžka až do úplného konce. Po Williamově smrti odmítl podepsat úmrtní list s tím, že má podezření na otravu strychninem. Nicméně lékař, který provedl posmrtné ohledání těla, stanovil jako příčinu smrti chronický zánět ledvin spojený s krvácením do mozku. Jediným dědicem se stala de Melkerová, která manželovou smrtí získala 1 795 liber.

V lednu 1926 se de Melkerová provdala za dalšího klempíře jménem Robert Sproat. Již v říjnu 1927 postihly Roberta (44 let) stejné zdravotní problémy jako předtím Williama. Podařilo se mu sice zotavit, ale o několik týdnů později se záhadná nemoc vrátila s ještě větší intenzitou. Stalo se tak poté, co vypil pivo, které mu přinesla jeho manželka. 6. listopadu 1927 Robert zemřel a de Melkerová zdědila více než 4 000 liber. Dalších 560 liber jí bylo vyplaceno z manželova penzijního fondu.

Třetím manželem de Melkerové se stal Sydney Clarence de Melker, který se živil (světe div se) jako klempíř. Svatba se konala v lednu 1931.

Pokud nyní očekáváte, že i její třetí manžel za záhadných okolností onemocněl, musím Vás zklamat. Zdravotní potíže se totiž objevily u Rhodese, syna de Melkerové z prvního manželství. 2. března 1932 se Rhodes (20 let) v práci napil kávy, kterou mu do termosky připravila jeho matka. Podělil se o ni i se svým kolegou Jamesem Websterem. Téměř okamžitě začali oba muži trpět silnými křečemi v břiše. A zatímco Jamesovi, který vypil podstatně méně kávy, se podařilo zotavit, Rhodes 5. března zemřel. Lékař stanovil jako příčinu smrti malárii a de Melkerová získala 100 liber ze synovy životní pojistky.

V tu chvíli se však na scéně objevil William Sproat, bratr druhého manžela de Melkerové. William už od počátku podezíral svou bývalou švagrovou, že má prsty v bratrově náhlé smrti. Po Rhodesově úmrtí jeho podezření ještě zesílilo a William se rozhodl jít na policii. Ta souhlasila s tím, že všechna úmrtí vypadají více než podezřele a 15. dubna 1932 získala soudní příkaz, který jí umožnil exhumovat těla obou manželů de Melkerové i jejího syna.

Rhodesovo tělo bylo v podivuhodně zachovalém stavu, což je první příznak přítomnosti většího množství arzeniku. Patolog poté našel stopy po této látce v Rhodesových vnitřnostech, páteři a vlasech. U zbývajících dvou těl bylo prokázání otravy přece jen mnohem těžší, vzhledem k poměrně značné době, která uplynula od smrti obou mužů. I tak však patolog našel stopy strychninu v jejich páteřích. Jejich kosti měly navíc narůžovělou barvu, což je ve většině případů příznak požití růžového strychninu. Stopy po arzeniku byly rovněž nalezeny ve vlasech Rhodesova kolegy Jamese Webstera, stejně jako na termosce, ve které si Rhodes přinesl kávu.

Na základě těchto důkazů byla de Melkerová zatčena a obviněna ze spáchání 3 vražd. Celému případu se dostalo velké publicity v médiích. Díky tomu se policii ozval lékárník z města Turrfontein, který na fotografii v novinách poznal v de Melkerové ženu, která si u něj koupila arzenik. A to asi týden před Rhodesovou smrtí. Lékárník uvedl, že žena se představila jako paní Sproatová a tvrdila, že arzenik kupuje proto, aby ukončila trápení své nemocné kočky.

Obviněná odmítala jakoukoliv vinu. Díky tomu dodnes není zcela jasné, proč de Melkerová zavraždila vlastního syna. Rozhodně po něm nezdědila nijak závratné jmění, takže finanční motiv sice nelze vyloučit, ale v tom případě by se jako další oběť nabízel spíše její třetí manžel. Možné je, že přesně to měla de Melkerová v plánu. V tu chvíli by však nastal menší problém. Pokud by se Rhodes dožil 21 let, mohl by se i on stát dědicem. A de Melkerová se o dědictví rozhodně nechtěla dělit. Dalším motivem mohla být povaha jejího syna. Rhodes byl od malička rozmazlován a zahrnován matčinou péčí. Díky tomu z něj vyrostl nesamostatný, líný a rozmazlený floutek, který podstatnou část svého dospělého života odmítal pracovat. Navíc se ke své matce nechoval zrovna nejlépe. Je tedy možné, že jej de Melkerová zavraždila jednoduše proto, že se pro ni stal zklamáním.

Samotný soudní proces trval 30 dní a setkal se s obrovským zájmem ze strany veřejnosti. Někteří lidé byli schopni stát před soudní budovou i přes noc, aby si zajistili místo v soudní síni. Někteří z nich dokonce místo ve frontě za nemalé peníze prodávali.

V samotném závěru soudního řízení byla de Melkerová uznána nevinnou z vražd svých dvou manželů. Podle soudce se nepodařilo stoprocentně prokázat, že oba muži zemřeli na otravu strychninem. De Melkerová však byla uznána vinnou v případě vraždy svého syna Rhodese, načež byla odsouzena k trestu smrti oběšením. Když byl vynesen rozsudek, de Melkerová viditelně zbledla a začala se třást po celém těle. Poté začala vykřikovat: "Jsem nevinná! Jsem nevinná!"

Daisy de Melkerová byla oběšena v časných ranních hodinách dne 30. prosince 1932. Stalo se tak v areálu věznice v Pretorii. V té době jí bylo 46 let.

Zdroje: wikipedia.org, Famous South African Crimes