(USA)

10. července 1942 byla ve svém vlastním domě v Tulse zavražděna manželka Williama Browna (její jméno není známo). Žena byla uškrcena a poté posmrtně znásilněna. Nejtragičtější na celém případu byl fakt, že oběť byla v devátém měsíci těhotenství, do termínu porodu zbývalo pouhých 6 dní... Z toho důvodu policie začala tento případ vyšetřovat jako dvojnásobnou vraždu.

O půlroku později došlo k další vraždě. A to jen několik metrů od místa prvního útoku. Oběťmi se staly Clara Stewartová a její dospělá dcera Georgina Greenová. Ženy byly ubity k smrti a poté posmrtně znásilněny. Obě ženy měly zrzavé vlasy. To stejné platilo i pro první oběť.

Přítel Panty Lou Nilesové své přítelkyni každé ráno volal do jejího hotelového pokoje. Ne snad, že by ji chtěl kontrolovat, ale Panta tak měla jistotu, že nezaspí do práce. Nejinak tomu bylo i ráno 15. května 1945. Tentokrát však telefon zvedl jakýsi neznámý muž. To Pantyina přítele natolik vystrašilo, že okamžitě zalarmoval policii. Když policisté otevřeli dveře do hotelového pokoje, našli Pantu zavražděnou a posmrtně znásilněnou. Nikoho zřejmě nepřekvapilo, že i Panta byla rusovláska. Podle názoru patologa k vraždě došlo v časných ranních hodinách, což znamenalo, že vrah strávil s mrtvým tělem několik hodin.

Těsně po této vraždě byl zatčen mentálně postižený tulák jménem Henry Owens. Díky svému nízkému intelektu se pro detektivy jevil jako ideální podezřelý. Navíc byl už dříve obviněn ze sexuálního napadení.

Zatímco byl Henry Owens stále ve vazbě, vrah znovu udeřil. 1. července 1948 se neznámý útočník vloupal do domu jedné nejmenované ženy. V domě byla i její 12letá dcera a její kamarádka. Pachatel všechny 3 surově zbil. Poté přímo před zraky plačících dívek ženu svlékl  a análně ji znásilnil. Následně svlékl i obě dívky a donutil je k lesbickému sexu, což se vzrušením pozoroval. K nechutnému představení se pak musela přidat i matka jedné z dívek. Křik obětí však upoutal pozornost jejich souseda, který se začal dobývat do jejich domu ve snaze jim pomoci. To pachatele natolik vystrašilo, že se dal na útěk. Všechny 3 napadené díky tomu přežily.

Takové štěstí už neměla další rusovláska jménem Ruth Nortonová. Ta byla ještě téhož dne ubita a následně znásilněna ve svém vlastním bytě.

Přeživší oběti dokázaly útočníka detailně popsat. Navíc podle jejich názoru vypadal jako řidič kamionu. Policie se proto soustředila na autodopravce, jejichž firma měla sídlo v blízkosti míst, kde došlo k vraždám. Díky tomu vyšetřovatelé poměrně brzy narazili na jméno Charles Floyd. Tento bývalý řidič kamionu byl ve svém okolí znám pro svou posedlost ženami s rudými vlasy. Navíc působilo nanejvýš podezřele, že hned druhý den po poslední vraždě dal v práci výpověď a odešel ze svého bytu.

Po Floydovi bylo okamžitě vyhlášeno pátrání. I tak se mu dařilo unikat více než rok. Nakonec byl dopaden 22. listopadu 1949 v Dallasu.

Floyd byl prostoduchý člověk s velmi nízkým IQ. Byl posedlý nejen rusovláskami, ale i voyeurstvím. Floyd se k vraždám téměř okamžitě přiznal a dodal: "Někdy mi to šmírování prostě nestačilo." Nejvíce litoval vraždy Panty Lou Nilesové. K její vraždě uvedl: "Byla tak strašně milá! Vždy se svlékala před otevřeným oknem. Sledoval jsem ji celé týdny. Pak jsem ji zabil. To byla chyba, protože žádnou takovou už nikdy nenajdu."

Floyd byl obviněn ze spáchání 5 vražd a postaven před soud. Byl sice uznán vinným, ale díky své nízké inteligenci a zprávě policejního psychiatra byl zároveň uznán neodpovědným za své činy. Díky tomu se vyhnul trestu smrti. Charles Floyd byl proto umístěn do psychiatrické léčebny, kde po několika letech z přirozených příčin zemřel. Přesné datum jeho smrti není známo.

Zdroje: Encyclopedia of Modern Serial Killers, crimemuseum.org