(Česká republika)

Bohumil Vacík se narodil v roce 1952 na Sokolovsku. Vyučil se opravářem zemědělských strojů, v roce 1973 nastoupil k policii. Už o rok později však utrpěl vážné zranění, které natrvalo ovlivnilo jeho zdravotní stav. V roce 1979 od police odešel a začal pracovat jako zámečník, později opravoval lokomotivy v Palivovém kombinátu Vřesová. Vacík byl vždy popisován jako hypochondrická osobnost. Měl o sobě vysoké mínění, nechával se oslovovat "pane inženýre". Jeden z lidí, kteří ho osobně znali, popsal Vacíka vcelku jednoduše: "Byl to slizoun." Není známo, zda měl Vacík nějaké děti, ženatý však byl.

Od roku 1990 se Vacík díky svému zdravotnímu stavu stal částečným invalidním důchodcem. Pokoušel se přivydělávat si různými podnikatelskými aktivitami. Na veřejnosti sice vystupoval jako bohatý a úspěšný podnikatel, ve skutečnosti však byl až po krk v dluzích. V listopadu 1994 byl nucen vypůjčil si 28 000 Kč od vietnamského obchodníka jménem Tien Minn Too (37 let). To, že v tu chvíli vůbec netušil, jak svůj dluh splatí, nijak neřešil. Jeho situace se však vůbec nelepšila, spíše naopak. Dluhy se zvětšovaly a Tien Minn Too se začal dožadovat svých peněz. Vacík se rozhodl, že své problémy vyřeší násilím...

19. prosince 1994 - Vacík navštívil svého známého Jana Hejduka (54 let), který pracoval jako vrátný. Řekl mu, že si od něj potřebuje půjčit jeho služební pistoli, což pan Hejduk odmítl. Není jisté, co přesně se poté stalo. Podle jedné verze Vacík svého známého napadl, sebral mu zbraň a tou ho poté zastřelil. Podle druhé verze Vacík požádal pana Hejduka o to, zda by si pistoli nemohl alespoň prohlédnout. Když mu bylo vyhověno, Vacík pana Hejduka chladnokrevně zastřelil a odešel s jeho služební zbraní.

11. ledna 1995 - Vacík, vyzbrojen ukradenou pistolí, přepadl čerpací stanici v Líšově u Českých Budějovic. Přišel si tím na 25 000 Kč. Při přepadení smrtelně postřelil Milenu Puchingerovou (54 let), která na benzince pracovala. V momentě, kdy nebohá žena umírala za pultem, přijel k čerpací stanici jakýsi muž natankovat benzín. Když pak vstoupil dovnitř, Vacík ho s naprostým klidem zkasíroval  o 400 Kč za natankované pohonné hmoty... Milena Puchingerová byla sice převezena do nemocnice, druhý den však svým zraněním podlehla.

Toho stejného dne se Vacík rozhodl konečně vyřešit svůj hlavní problém, tedy dluh u svého vietnamského přítele. Navštívil ho v jeho bytě v Chodově. Hned mezi dveřmi mu oznámil, že mu jde konečně vrátit půjčené peníze. Tien ho proto pozval dál. V kuchyni však na něj Vacík namířil pistoli. Tien to považoval za vtip a začal se smát. Jen o pár okamžiků později Vacík vystřelil a Tien padl k zemi. V tu chvíli se v kuchyni objevila Tienova dcera Oldřiška (6 let). Když uviděla, že tatínek leží na zemi v kaluži krve, začala křičet. Vacík nezaváhal a zastřelil i ji. Poté se rozhodl byt opustit, ale ve vstupních dveřích narazil na Tienovu manželku Jindřišku (29 let), která byla v 9. měsíci těhotenství. Vacík na ni namířil pistoli a z bezprostřední blízkosti ji střelil do hlavy. Teprve poté odešel pryč. Těla všech tří obětí byla nalezena až o 3 dny později.

Policie si nejprve tyto vraždy nespojila dohromady a v případě vyvraždění Tienovy rodiny vyšetřovala členy místní vietnamské komunity. Teprve balistické zkoušky odhalily, že ve všech 3 případech pachatel střílel ze stejné zbraně. Vyšetřovatelům se také podařilo zjistit, že Vacík měl k Tienově rodině velmi blízko. S malou Oldřiškou si často hrál a měl ji prý velmi rád...

Vacík byl nakonec zatčen v únoru 1996. K vraždám se bez zapírání doznal. Z vraždy Mileny Puchingerové však nakonec obviněn nebyl. Když se Vacíkova manželka dozvěděla, z jakých zločinů je obviněn, spáchala sebevraždu. 14. srpna 1996 byl Bohumil Vacík plzeňským soudem odsouzen na doživotí. Při čtení rozsudku se neovladatelně třásl a potil se, nicméně proti rozsudku se neodvolal.

V roce 2017 se novinář Josef Klíma zajímal o to, zda byl Vacík podmínečně propuštěn. Na jeho otázku se mu dostalo následující odpovědi: "To Vám nemůžeme sdělit, s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů." Klíma tedy poslal Vacíkovi dopisy do věznic, kde jsou umístěni doživotně odsouzení vězni. Všechny mu byly vráceny s tím, že se Vacík nenachází ani v jedné z nich. Je tedy možné, že Bohumil Vacík je v tuto chvíli na svobodě a veřejnost o tom ani neví...

Zdroje: kriminalistika.eu, idnes.cz, 24zpravy.com