(USA)

Narodil se 1. října 1951. O jeho osobním životě nejsou žádné informace, jen záznamy o jeho pobytu za mřížemi. 14. června 1972 byl v Topece v Kansasu zatčen za kapsářství a následně odsouzen ke 4 letům ve vězení. Po pouhém roce byl podmínečně propuštěn. 23. července 1974 je opět zatčen, tentokrát ve městě Lawrence v Kansasu. Rozsudek zní: 20 let za mřížemi za vloupání a znásilnění. Opět je však brzy podmínečně propuštěn. Další odsouzení následuje 2. června 1976. Tentokrát putuje za mříže na 6 měsíců za neplacení dluhů. Za další dva roky je odsouzen znovu, opět v Topece v Kansasu. V tomto případě není známo, za co byl odsouzen, ale odseděl si další rok ve vězení.

Je 25. července 1980. LaRette už nějakou dobu žije se svým kamarádem Robertem Robersonem ve městě St. Charles v Missouri. Toho rána odveze Robersona jeho žlutým Buickem do práce. Pak se svého přítele zeptá, jestli si auto může půjčit, protože musí jet na důležitý pracovní pohovor. Roberson souhlasí, ale nemůže vědět, že LaRette na žádný pohovor nejede...

Jen kousek odtamtud žije pohledná blondýnka Mary Flemingová. Je jí 18 let a bydlí se svou matkou a sestrou. Když se toho dopoledne probudila, byla matka i sestra už v práci. Bylo vedro, takže si Mary oblékla jen horní část bikin a džínové kraťasy. Asi v 10:30 ji vidí sousedé, jak jde do vedlejšího obchodu koupit jídlo. Když se za chvíli vrací domů, možná si i ona všimne, že po ulici už poněkolikáté projíždí žlutý Buick...

Někdy mezi 10:30 a 11:00 se Maryina kamarádka Mary Ellen Sommervilleová rozhodne Mary zavolat. Je překvapená, že telefon zvedne nějaký muž, kterého po hlase vůbec nezná. Když chce Ellen mluvit s Mary, muž jí řekne, že ta není doma. Zeptal se na její jméno a řekl, že až se Mary vrátí, tak jí vyřídí, aby jí zavolala zpět. Podle Ellen zněl muž po telefonu pobaveně, jakoby se právě něčemu dobře zasmál. Navíc to vypadalo, že měl něco upito. Ellen to nedalo a zkusila Mary zavolat znovu. Tentokrát už telefon nikdo nezvedl...

Asi v 11:00 vidělo několik lidí, jak z Maryina domu vyběhne nějaký muž a utíká směrem k žlutému Buicku, který je zaparkovaný před sousedním obchodem. Muž chvatně nastoupil, nastartoval auto a okamžitě odjel. Ve stejnou dobu vidí manželský pár ze sousedství, jak Mary běží k jejich dveřím. Byla celá od krve a prakticky nahá. Měla jen vršek bikin, vyhrnutý až ke krku. Mary se pak na prahu sousedovic domu zhroutila. Policie i sanitka sice dorazily velmi brzy, ale nebohé dívce již nebylo pomoci. Ztratila příliš mnoho krve. Později bylo zjištěno, že Mary měla hrdlo podříznuté od ucha k uchu. Řez musel být veden velkou silou, protože rána byla značně hluboká. Dívka měla ještě dvě bodné rány na hrudi. Jedna z nich probodla plíci, druhá prošla až do srdce. Rány byly opět vedeny takovou silou, že v plíci zůstala zlomená špička nože. Na dívčině čele a pravé ruce bylo nalezeno několik pohmožděnin a na rukou a prstech měla větší počet řezných ran, patrně způsobených tím, jak se dívka bránila.

Málokterý z přítomných policistů mohl být připraven na to, co je čekalo v domě Flemingových. V obýváku leží rozříznuté džínové kraťasy, na stěnách jsou cákance od krve a vytrhané vlasy oběti. Krev je i na konferenčním stolku a uprostřed obýváku je velká kaluž krve. Na stolku leží neotevřená peněženka, rovněž od krve. Celou chodbou mezi obývákem a kuchyní vede krvavá stopa po celé délce chodby. Na kuchyňské podlaze leží zakrvácené kalhotky. Zadní dveře jsou také od krve. Na sporáku se stále vaří vejce, na kuchyňské lince je nachystaný salát...

O něco později, asi v 13:15, vyzvedne LaRette Robersona v práci. Ten si všimne, že LaRette má na několika místech roztržené oblečení. O dva dny později mu LaRette oznámí, že musí na nějakou dobu zmizet ke své matce. Po jeho odjezdu pak Roberson se zděšením sleduje zprávy, ve kterých se dozví, že jeho auto je spojováno s vraždou Mary Flemingové. Okamžitě volá LaRettemu, který se o tom odmítá bavit. Když ale Robersona kontaktuje policie, rozhodne se LaRettemu zavolat znovu. Tentokrát se mu LaRette přizná k tomu, že Mary sledoval od obchodu až k jejímu domu, do kterého se pak vloupal. Dívku následně udeřil, pobodal a podřízl, protože se snažila utéct. Nůž později odhodil do řeky. Ani jeden z nich však netuší, že je Robersonův telefon odposloucháván policií. Ta již na nic nečeká a 7. srpna 1980 je LaRette zatčen za vraždu Mary Flemingové.

LaRette nejprve vypoví, že toho dne vzal jakéhosi stopaře, který ho poprosil, zda by jej zavezl k domu jakési dívky, která mu měla dlužit peníze. LaRette ho zavezl před dům Mary Flemingové. Stopař vstoupil zadními dveřmi do domu, zatímco na něj LaRette čekal v autě. Když se stopař dlouho nevracel, rozhodl se, že vystoupí a podívá se oknem, co se v domě děje. Uviděl už jen, jak muž dívku bodá nožem a podřezává jí hrdlo. Této výpovědi se LaRette nějakou dobu držel, ale postupně měnil detaily. Jednou například tvrdil, že se pokusil Mary pomoct, jindy zase, že poté zpanikařil a utekl. Policistům však s LaRettem postupně docházela trpělivost a rozhodli se konfrontovat ho s důkazy. Když pak uvedli, že svědci viděli z místa činu utíkat jen jednoho muže a že jeho popis přesně sedí na něj, LaRette se definitivně zlomil. Propukl v pláč a řekl: "Udělal jsem to já, žádný stopař tam nebyl." Tvrdil, že dívku nechtěl zabít. Mary mu údajně slíbila, že bude zticha. Pak však začala křičet. Během popisu událostí začal LaRette vykřikovat: "Nic z toho by se nestalo, kdyby mi nelhala. Byla stejná jako ostatní! Moje manželka a tchyně mi taky lžou! Všichni mi jen lžou!" LaRette pak dívku udeřil do hlavy, nožem rozřízl její kraťasy a donutil ji svléknout si kalhotky. Poté si svlékl kalhoty a dalším úderem srazil Mary k zemi. Klekl si na ni a donutil nebohou dívku, aby ho prosila o slitování. Pak jí zasadil dvě rány nožem a podřízl jí hrdlo. Ve vazbě se postupně doznal k dalším 3 vraždám, o nichž se ovšem dají dohledat pouze data a jména obětí:

2. listopadu 1976 - Tracey Millerová (26 let)

dříve v roce 1976 - Jeanette Wadeová a Betty Bruntonová (52 let).

U soudu LaRette svou vinu nijak nepopíral, ale odmítal dále vypovídat. Jediná jeho aktivita bylo neustálé stěžování si na všechno a na všechny, obzvláště na porušování jeho práv. Díky jeho častým stížnostem se tak soud neúnosně vlekl. Ale ani tyto průtahy LaRettemu nepomohly. Byl uznán vinným z vraždy Mary Flemingové a odsouzen k trestu smrti. Následovala série LaRetteho odvolání. Nejprve tvrdil, že mu jeho obhájce záměrně u soudu škodil, pak že není odpovědný za své činy díky své duševní poruše. Když byla jeho odvolání postupně zamítána, LaRette se začal doznávat k dalším a dalším vraždám v Arkansasu, Coloradu, Illinois, Louisianě, Mississippi, Nebrasce, Texasu a Virginii. Tvrdil, že cestoval autobusem po Státech a během těchto cest znásilňoval a vraždil mladé ženy. Vyšetřovatelé však usoudili, že jde o pouhou snahu co nejvíce oddálit popravu. Po 14 letech v cele smrti byl 29. listopadu 1995 Anthony Joe LaRette Jr. popraven smrtící injekcí. Těsně před popravou se omluvil své rodině. Jeho poslední věta před smrtí zněla: "Je mi líto, že jsem se vydal touto cestou."

Zdroje: murderpedia.org, The New York Times