"Karetní vrah"

(Španělsko)

Životopis

Narodil se 5. dubna 1978 ve španělském městě Puertollano. Základní vzdělání dokončil na Educación Básica General, střední školu pak vystudoval na Bachillerato Unificado Polivalente. Učitelé na něj později vzpomínali jako na nijak pozoruhodného studenta, zároveň ale dodávají, že byl vždy introvertem. V září 1998 narukoval do armády a jako člen výsadkové brigády se zúčastnil dvou humanitárních misí  v Bosně. Po potopení tankeru Prestige byla jeho jednotka převelena, aby pomáhala likvidovat následky této havárie. Během této doby se dopustil krádeže auta a následkem toho začal mít stále větší problémy s nadřízenými. Nakonec byl poslán na vyšetření do nemocnice v Madridu, kde mu byla diagnostikována neuróza a úzkostné stavy. Začal brát léky, které ale často zapíjel alkoholem. V březnu 2003 byl nakonec definitivně propuštěn z armády. Začal tedy pracovat jako hlídač na letišti v Barajas.

Série vražd

Galán Sotillo používal jako svou vražednou zbraň pistoli Tokarev TT-33, kterou si dovezl z Bosny. Ve většině případů ke svým obětem přistoupil, namířil na ně pistoli a řekl: "Dobrý den, mohl byste si prosím kleknout?" Podle jeho vlastních slov bylo nutné pozdravit a poprosit, protože "dobré vychování bylo pro mě vždy na prvním místě." Pak ve většině případů následovala střela do týla oběti. Na místě činu vždy zanechal hrací kartu, což se stalo jeho poznávacím znamením. Některým jeho obětem se naštěstí podařilo přežít.

4. ledna 2003 - Juan Francisco Ledesma (18 let). Galán Sotillo na něj narazil na autobusové zastávce kousek od letiště. Přinutil ho kleknout si a střelil ho do týla. Kulka přitom vyšla kousek od pravého oka oběti. Muž byl na místě mrtev. To vše z bezprostřední blízkosti pozoroval dvouletý syn oběti. Vrah pak na jeho tělo položil kartu a odešel.

5. února 2003 - Juan Carlos Martín Estacio (28 let). Tento muž pracoval jako uklízeč na letišti, takže svého vraha pravděpodobně znal. Byl zavražděn stejně jako předchozí oběť.

7. března 2003 - Santiago Eduardo Salas (27 let) byl zrovna na procházce se svou přítelkyní Anahid Castillo Rupertiovou (29 let), když k němu přistoupil vysoký muž, namířil na něj pistoli a střelil ho do tváře. Santiago padl k zemi a útočník se zaměřil na jeho přítelkyni. Ta v tu chvíli jen bezmocně klečela na kolenou a chránila si rukama hlavu. Měla to obrovské štěstí, že se útočníkovi zasekla pistole. Galán Sotillo tak alespoň hodil na mužovo tělo kartu a utekl. Santiago sice z rány silně krvácel, ale nakonec se mu podařilo setkání s vrahem přežít.

Mikel Jiménez Sánchez (18 let) a Juana Dolores Uclésová (57 let) byli oba zastřeleni ve stejný den. Mikel byl zavražděn střelou do spánku, která vyšla levou stranou hlavy ven a prošla do mladíkova ramene. Juana byla zavražděna střelou nad pravé oko.

18. března 2003 - manželé George a Diona Magdaovi narazili na Galána Sotillu v temném průchodu. Muž byl střelen do zad. Diona stála v šoku na místě a jen se snažila levou rukou chránit hlavu. První kulka ji zasáhla právě do ruky, což Dionu srazilo k zemi. Galán Sotillo se pak nad ní sklonil a ze vzdálenosti asi 4 cm ji vypálil další dvě rány do hlavy. Žena neměla šanci přežít.

Zatčení a soud

3. července 2003 se Galán Sotillo sám vzdal policistům. Vypověděl veškeré detaily týkající se jeho 6 vražd a ochotně spolupracoval s policií. Na dotaz, proč na místě činů nechával karty, odpověděl: "Nemělo to žádný hlubší význam. Jen se mi líbilo, jak z toho dělali humbuk v novinách." Po začátku soudního procesu se ovšem jeho chování změnilo. Odvolal své doznání a přišel s jinou verzí. Podle něj sice vlastnil Tokarev TT-33, ale prodal ho skupině neonacistů, která s ní později začala vraždit lidi. Pak mu ta stejná skupina začala vyhrožovat, že pokud se k vraždám nepřizná, tak zavraždí jeho sestry. Obžaloba však měla k dispozici jeho dřívější doznání, navíc Galána Sotillu identifikovaly přeživší oběti. Tkorev TT-33 byl nalezen v domě jeho matky, ale především tato série vražd po jeho zatčení náhle ustala. Balistickou expertízou pak bylo potvrzeno, že se jednoznačně jedná o zbraň použitou při všech útocích. I proto byl nakonec 9. března 2005 Alfredo Galán Sotillo uznán vinným ze 6 vražd a 2 pokusů o vraždu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 142 let a 3 měsíce. Navíc musí rodinám svých obětí (včetně těch, které přežily) vyplatit odškodnění za způsobená zranění a psychickou újmu.

Zdroje: wikipedia.org, Blogs.tees.ac.uk